Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Příliš slábi ve víře

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.64 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Zdeněk R. Nešpor

Příliš slábi ve víře – česká ne/religiozita v evropském kontextu

Pan Nešpor chce knihou pomoci české společnosti porozumět vlastní nedávné ne/náboženské historii i současnosti. Cílem knihy není výklad a analýza dnešní společnosti ale spíše uzavřít jednu etapu dlouhotrvajícího výzkumu. Otázka „české (ne/náboženské) výjimečnosti“ dle Nešpora nebyla dosud uspokojivě badatelsky prozkoumána, a to zvláště v domácím akademickém prostředí. Snaha dostat se pod její povrch a důkladně ji prozkoumat v širším kontextu s pomocí sociologie a dějin náboženství, představuje Nešporův hlavní cíl. Jeho naplňování je rámováno obecnější reflexí nad „českou otázkou“, do které Nešpor problematiku „českého ateismu“ zasazuje. Využívá interdisciplinárních poznatků – historické sondy a sociologického šetření. Nešpor přitom hned v úvodu přiznává, že jeho kniha si neklade „nárok na úplnost, jako spíš na porozumění ústředním tématům, otázkám a ‚problémům‘ vztahu moderní české společnosti k (různým podobám) náboženství.“ Případné zájemce o „podrobnější a náročnější sociologické analýzy“ odkazuje na jím užitou odbornou literaturu či jeho vlastní dřívější studie. Odrazový můstek Nešporova výkladu tvoří hodně rozšířené tvrzení o Češích jako „nejateističtějším národu“; charakteristice, která má údajně zakládat jeho „specifikum“.

Oprávněnost propojení historické a sociologické perspektivy vychází ze skutečnosti odlišné situace ve vývoji religiozity v české společnosti a v jiných postkomunistických zemích po pádu komunistických režimů v roce 1989. Často konstatované „náboženské oživení“ nastalo v česku jen ve velmi omezeném rozsahu. Nešpor upozorňuje na to, že předchozí režim „sice napáchal velké škody v náboženské a církevní oblasti, ale právě zde jeho politika mnohdy souzněla s názory podstatné části české společnosti a navazovala na mnohem starší antiklerikální tendence.“ Vlastní text se skládá ze tří částí. V první z nich čtenáře obeznamuje se sekularizační perspektivou, která až donedávna dominovala sociologii náboženství. Autor v ní odmítá dřívější svázanost sekularizačních teorií s ideologií sekularismu, vycházející z osvícenských představ o pokroku, skrze to dojde k postupnému oslabení či úplnému vymizení náboženství. Na druhou stranu ale říká , že „sekularizační tezi, danou do blízkého vztahu procesy modernizace a sekularizace, nelze zcela zavrhovat (v Evropě). V Evropě začal ve 20. století klesat význam tradiční – církevní – religiozita. Evropa je v globální měřítku sekularizovaná ale nefunguje jako obecný model pro všechny kouty světa, nýbrž jako výjimka nebo jeden z možných kulturních vzorců modernity.

Témata, do kterých materiál patří