11

1. ODRAZ

- při přesném odrazu (místo odrazu je pod úchopem) naráží tyč do zasouvací skříňky v okamžiku odrazu a k ohybu dochází až při závěsu na tyč

- při mírně podběhnutém odrazu dochází k ohybu tyče již v průběhu odrazové fáze

- rychlý tyčkařský odraz je veden přes přední část chodidla, zpevněné tělo skokana v odrazovém luku umožňuje plynulý převod energie získané rozběhem do tyče

1. VLASTNÍ SKOK (fáze na tyči a přechod laťky)

- v průběhu ohybu se soustava tyč-skokan pohybuje vpřed a skokan vykyvuje své tělo okolo úchopu

- v okamžiku max. ohybu tyče je důležitá aktivní poloha skokana – v tzv. Sbalení je pánev na úrovni ramen

- během dalšího napřimování do svislého postavení se tyč narovnává: tyčkař zaujímá výhodou „I“ polohu (ve svisu střemhlav), v níž přebírá zpět energii od tyče ve formě vertikálního zdvihu a po dokončení obratu i vzletu nad laťku

- pro plynulý postupný přechod laťky a bezpečný dopad je nezbytně nutné zachovat optimální minimum dopředné rychlosti až do odrazu od tyče

1. DOPAD

- správně koordinovaný skok zajišťuje přistání do středu dopadiště na záda

METODICKÝ POSTUP

1. skoky z vyšších poloh – rovnováha na tyči

2. držení tyče, běh s tyčí

3. spojení rozběhu s odrazem – zasunutí

4. průpravné skoky z krátkého rozběhu bez odrazu, s odrazem na rovné tyči

5. průpravné skoky z krátkého rozběhu s ohybem tyče

6. upevňování velkového rytmu skoku – skoky přes laťku z postupně prodlužovaného rozběhu

• zdokonalování techniky skoku o tyči pro časovou, fyzickou i psychickou náročnost je zařazováno do všech období celoročního tréninku tyčkaře