19. Předsokratovská filozofie, sofisté.

19. Předsokratovská filozofie, sofisté.

Kosmologické období

- 6. – 5. století př.n.l.

- kosmos (= vesmír) = svět, vše, řád + logos = pravda, smysl, řád

- snaha popsat svět vědecky, pochopit logos, vysvětlit Zemi v rámci vesmíru, zkoumání pralátek

- málo pramenů z této doby, pouze zlomky, prameny: zlomky = fragmenty (přímé = od autora, nepřímé = citace, přepisy od žáků, apod.)

Mílétská škola

- hledali jednotnou pralátku arché jako princip vesmíru

Thalés z Mílétu (625 – 546 př.n.l.)

- geometr, matematik, astronom, podnikatel

- vypočítal zatmění Slunce, předpovídal úrody oliv

- Thaletova věta, námořní navigace pomocí hvězd

- věty: „Poznej sebe sama.“ „Vše je plné bohů (daimonů).“

- svět je plný boha, bůh je duše, je ve všem = panpsychismus = život ve všem, např. voda dává všemu život

- hylozoismus = život hmoty (citlivost, život)

- život (Země) spočívá na vodě – arché = voda

Anaximandros z Mílétu (610 – 546 př.n.l.)

- první Řek, který se pokusil o výklad přírody, meteorolog, zeměpisec – první pokus o mapu, geometr

- vytvořil gnomon = tyč sloužící jako sluneční hodiny

- podle něj je vše tvořeno protiklady

- aby něco mohlo zaniknout, muselo to předtím vzniknout

- věci vznikají z živlů

- jednotlivina musí být nějak omezená (časově, prostorově, látkově, apod.)

- počátek = bezmezno → z něj se vše vyčlenilo

- apeiron = bezmezno, a = bez, peros = meze, hranice → apeiron znamená beztvaré, neomezené, nekonečné

Anaximenés (6. století př.n.l.)

- oživujícím principem je dech = psýché – vzduch

- zkoumal, jak vzduch funguje

Pýthágorejci

- vedeni Pythágorem, základním principem jsou čísla

Pythágoras

- zabýval se strunami, tóny (libozvuk)

- snaží se zachytit svět jako čísla, čísla vytvářejí kosmos; 1 je nejhezčí číslo, 10 je celek vesmíru → 1 = bod, 2 = přímka, 3 = rovina, 4 = prostor, 1+2+3+4 = 10

- z orientálních náboženství přejal učení o stěhování duší (základ křesťanství) → pak to přejal Platón

Hérakleitos (550 – 480 př.n.l.)

- „temný filozof“, „délfský potápěč“

- málokdo ho chápal, dochovaly se pouze zlomky – věty

- „Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky.“ – všechno se mění

- „Vše plyne.“ (Panta rhei) = Platónova věta, ale popisuje Hérakleitovu filozofii

- princip = pohyb je změna, vznik, zánik, celý kosmos je proměnlivý

- přirovnával stav kosmu k ohni – bytí je jako válka, vše hoří, souboj protikladů – život x smrt, den x noc

- při zastavení by svět zanikl

- vše je řízeno logem – logos = řád, zastupuje Boha na zemi, když pochopíte logos – budete skutečně moudří

- „Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme.“ – měníme se stejně jako voda v řece

Eleaté

- italská škola

- pohyb neexistuje, je to pouhé zdání, klam smyslů

Xenofanes

- kritika polyteistických představ, dle něj existuje jen jeden Bůh, Boha nelze srovnávat s lidmi, není jim podobný vzhledem ani vlastnostmi, dle něj lidé vytváří bohy k obrazu svému, přitom bůh je nevypodobitelný