21. Středověká filozofie a křesťanství.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- čas = rozpětí duše, stopa v duši
- etika: „Miluj, čiň, co chceš.“ → svobodná vůle
- když člověk věří v Boha, nemůže se dopustit zla, člověk je odkázán na boží milost (dědičná vina) → někdo očištěn bude, někdo ne → zpochybňuje svobodnou vůli
- zpochybňuje manicheismus (2 světy – dobra a zla) → zlo neexistuje, je to jen nedostatek dobra, není opakem dobra
- O obci boží → souboj obce světské (pozemské) a boží → vítězem bude obec boží, konec → poslední soud
- jako první obhájil trojjedinost Boha
Scholastika
- vznikají školy (základem vzdělanosti)
- 9. – 16. století
- přebírá dogmata z patristiky a rozpracovává je dál
- metoda: přednášky, disputace (učená argumentace) → přesná logická forma, terminologie
- období:
I. raná scholastika
Jan Scotus Eriugena, Anselm z Canterbury
- spor o univerzálie
- univerzálie = obecný pojem (př. pes) → spor o to, co bylo dřív, pojem nebo věc
1. Platónův vzor: první byla idea psa = pojem, teprve potom skutečný hmotný pes
- realisté = zastánci Platónova názoru, univerzálie existují před věcmi, př. Jan Scotus Eriugema, Anselm z Canterbury; extrémní → nejdřív idea, umírnění → pes univerzálie obsahuje
2. Aristotelův vzor: nejdříve byla věc = pes, teprve potom pojem (pojmenování, na základě společných vlastností)
- nominalisté = zastánci Aristotelova názoru, pojem pes je prázdný zvuk, který člověk vytvořil, př. Roscellinus
- konceptualismus = spojení obou, pojmy mají svůj původ, ale člověk je vytváří na základě abstrakce
II. vrcholná scholastika - 13. století
Roger Bacon
- matematik, filozofii vykládal na základě matematiky a geometrických zákonů
- 4. hlavní prameny omylů, kterých se dopouští křesťanství: slepá víra ve falešnou autoritu, předsudky, zdánlivé vědění, zvyk
- nemá se opírat jen o překlady bible, ale i původní jazyk (hebrejština)
- věda by měla být založena na experimentu
- správně používání rozumu = správný výklad víry
Tomáš Akvinský
- systematik
- spojení Aristotelismu s křesťanskou filozofií (Augustin)
- Suma proti pohanům, Suma teologická
- rozum a víra se nemůžou popírat, odporovat si, protože obě pochází od Boha
- ontologie → zavádí nový pojem → existence (bytí) x esence (bytnost, je jako první, nezbytné)
- důkaz Boha: 5 částí: nutnost musela vzniknout sama ze sebe → jen Bůh = kompletní plnost → svět je uspořádán rozumě = někdo rozumný ho musel uspořádat → zlo nemůže pocházet od Boha, nemůže všechny zničit, neboť by zničilo i sebe
III. pozdní scholastika
- 14. – 15. století
Albert Veliký
- pokusil se spojit Aristotela s novoplatónskou tradicí
William z Ockhamu
- jeho břitva → argumentaci je třeba ořezat jen na to důležité
Kritiky pozdních scholastiků
- s ničím novým nepřišli, pořád to samé
- dogmatičnost
- slepá větev filozofie