23. Novověká filozofie (empirismus), filozofie osvícenství.

23. Novověká filozofie – empirismus, filozofie osvícenství

Novověká filozofie

- gnozeologické období, otázky poznatelnosti světa

- 17. – polovina 18. století

- 2 větve → racionalismus = založen na rozumovém poznání, empirismus = založen na smyslovém poznání

- rozvoj matematiky, fyziky, pojednání o gravitaci

- myšlenka deismu = Bůh stvořil svět, ale už se o něj nezajímá

- rozvoj liberalismu

- posun politologie

Empirismus

- založen na smyslovém poznání, člověk si nevystačí jen s rozumem, gnozeologie

John Locke

- tabula rasa = nepopsaná tabule, deska → začínáme na nule, postupně získáváme zkušenosti

- senzualismus = postup, jakým člověk získává zkušenosti pomocí smyslů

- nejjednodušší elementy myšlení jsou ideje (= myšlenky, představy)

→ vnější = sensace (na základě vnímání)

→ vnitřní = reflexe (vznik na základě lidského ducha)

- politologie → dvě pojednání o vládě → rozdělení státní moci na zákonodárnou a výkonnou

George Berkeley

- hmota nemá smysl, není důležitá

- důležitá je idea

- ideje – skutečně existuje, je vytvořena Bohem, je nám dána Bohem

- Bůh je hodný, díky idejím ho vidíme všichni stejně

- vnější svět nemá význam, existuje jen vědomí (naše), kterým vnímáme

- „Existovat, znamená být vnímán.“

- empirický idealismus = věc = suma (stále stejná suma) počitků ve vědomí

- přírodní zákony = podle nich Bůh spojuje ideje v našich myslích

- solipsismus = existuje pouze já = moje vědomí

David Hume

- smyslová zkušenost – poznání → podle jednoduchých dojmů (impressions) → vytváření představ (ideas)

- radikální skepse → kritizuje indukci, vědu, která vychází y experimentů (nevíte, jestli jste zkusili všechny experimenty) → ideje – vnější poznání → vytvoření teorie, o které si myslíme, že je platná

- všechny labutě, které jsme viděli, jsou bílé → vytvoříme si teorii, pak uvidíme černou labuť → rozboří to naši teorii

→ poznání je založeno na zkušenosti

- všechno je vyvratitelné, ve vědě není absolutní jistota

- nahradil principy kauzality ve vědě principem pravděpodobnosti = zdroj skepse

- věda na základě pravděpodobnosti

Osvícenská filozofie

- počátek 18. století – 70. léta 18. století

- spoléhá na rozum, rozum má vést lidi k pravdě, vyvést je z temnoty

- rozum = světlo

- Francie, VB → pak i Německo, USA, …

- ve Francii utilitarismus → utility = užitečnost, největší dobro pro nejvíce lidí

- pozitivismus

- ke zlepšení blaha lidí

Encyklopedisté

• Velká francouzská encyklopedie věd, umění a řemesel: snaha o shrnutí veškerých lidských vědomostí (ve své době nejucelenější a nejsystematičtější)

• D’Alembert → autor k Úvodu k encyklopedii, kde se zamýšlel nad vznikem věd

• Diderot, Voltaire, Holbach, Helvétius – spolupracovali na encyklopedii

Charles Louis de Secondat Montesquieu