24. Filozofické směry 19. a 20. století.

24. Filozofické směry 19. a 20. století

Německá klasická filozofie

Imanuel Kant

- navazuje na osvícenské myšlenky

- zakládá nový směr → německý idealismus = upřednostnění myšlení a idejí před hmotou, sklon k filozofické spekulaci, v centru

zájmu lidský subjekt

- dílo: 3 kritiky

• Kritika čistého rozumu: ovlivněn Humem, jeho postoj = Koperníkovský obrat → říká, že poznání se neřídí podle předmětů, ale

předměty podle poznání

- z racionalismu odvozuje pojem apriorní mřížka (apriorní = předtím, na počátku) → skrze ni nazíráme na svět

- z empirismu → vytvoření obrazu na základě zkušenosti

→ das Ding an sich = věc o sobě (není poznatelná) x das Ding für mich = věc pro mě (zkreslená našimi zkušenostmi, zkreslená kategoriemi v našem rozumu = čas, prostor, kauzalita)

• Kritika praktického rozumu: kategorický imperativ = chovej se tak, jak chceš, aby se chovali ostatní, aby podle tvého jednání

mohly být utvářeny zákony

• Kritika soudnosti: estetika → city (když něco vnímáme)

libost x nelibost, ztotožňuje libost a krásu s účelností (= spojoval estetiku s účelností)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

- kombinuje Kanta, Fichteho, Schellinga

- zdrojem inspirace pro marxismus a fašismus

- silná inspirace antikou: Herakleitos → střety podnikatelů, Platón → dialektika, uvažování v krocích

- inspirace osvícenstvím → rozum, Russeau → romantismus

- dílo: Fenomenologie ducha: spojuje ontologii, metafyziku a gnozeologii

→ 1. teze: předpokládá, že na začátku existuje duch, což je vlastně Bůh -> toho vnímá jako všeobecnou nerozlišenou

substanci - Bůh postrádá vědomí o sobě sama, mimo čas a prostor, nemůže se nazřít

→ 2. antiteze: duch vytvořil protiklad sebe sama, mrtvá neoduševnělá hmota materiální přírody, vytváří ji, aby nazřel a

pochopil sám sebe

→ 3. syntéza: člověk, spojení teze a antiteze → člověk dokáže myslet

Bůh dokáže v člověku najít cestu k sobě sama → jeho dialektika = triáda (ve 3 krocích)

- duch je reprezentován státem (vládou) → jedinec úplně vespod, nepatrná částečka, nic, musí se obětovat pro obec, má hodnotu jen jako občan

Filozofie moderny

= filozofie 19. a 20. století

- vynálezy: automobil, film,…

- Charles Darwin: O vzniku druhů přírodním výběrem (evoluce, vývojové stupně); sociální darwinismus = jedna rasa vyvýšená, jen jedna rasa má smysl

- objev Rentgena - paprsky x, Einsteinova teorie relativity, revoluce v Rusku, Mendel - dědičnost

- na Hegelea navazovaly 2 školy: starohegelovci = křesťanská cesta, pravice a mladohegelovci

- filozofie se začíná drobit na spoustu proudů, 2 hlavní proudy + spousta podproudů

Filozofie 19. století

Marxismus

Karl Marx

- základ ve společnosti, v materialismu

= materiální základ (ekonomický základ společnosti, výroba)

- také použil změnu → změna kvantity v kvalitu → v určitém bodě dojde ke zlomu