3verze_Dějepis

28.

Červnové povstání 1848 v Praze

Čeští politikové:

-ještě neusilovali o rozbití HM

-úsilí o osamostatnění českých zemí v rámci federalizovaného rakouského státu

-požadavek o sloučení Čech, Moravy a Slezska do jednoho celku

-rozvoj české národní společnosti a zaručení jejích práv v rakouském státě

-odmítání snah vytvořit z říše centralizovaný stát s převahou německy mluvícího obyvatelstva

-hledání spojenců u Slovanů v HM

2. června 1848 – Slovanský sjezd v Praze

-pokojné shromáždění občanů o svatodušním pondělí 12. června 1848

-mše na Václavském náměstí

-po skončení se dav vydal na cestu Prahou

-od Prašné brány směřoval Celetnou ulicí k budově vojenského velitelství nenáviděného generála Alfréda Windischgrätze

-srážka s vojenskými oddíly – první krvavý střet

-zpráva o krveprolití se roznesla Prahou

-studenti, řemeslníci a dělníci burcovali Pražany k odporu

-stavění barikád

-Windischrätz bombardoval část města

-donutil povstalce ke kapitulaci 17. června 1848

-rozpuštěn Slovanský sjezd, pro Čechy skončila s porážkou doba naděje

29.

Dědictví revoluce

Po porážce pražského povstání – politická aktivita české společnosti na říšském sněmu ve Vídni

Po kapitulaci Prahy –Windischgrätz: -vyhlásil stav obležení

-zatýkání (političtí vězni)

-potlačování demokratických snah

Čeští poslanci na říšském sněmu ve Vídni –hájí národní zájmy, občanské svobody

Říšský sněm – Vídeň –vypracování ústavy – narušilo nové povstání ve Vídni – říšský sněm přesunut do Kroměříže

Nový císař František Josef I. (1848-1916)-chtěl ukončit revoluci, porazil povstání v Uhrách

Karel Havlíček Borovský-významný představitel českého národního hnutí 1848

-kritika zpátečnictví v HM

-zákaz vydávání jeho novin, tajně deportován do tyrolského Brixenu

-krátce po návratu z vyhnanství zemřel

Výsledky revoluce:

-květen 1849 –odhaleno májové spiknutí – prozrazeno, zatýkání

-revoluce ukončena vojskem

-nenaplněny naděje mnoha národů na spravedlivější státní uspořádání

-omezovány občanské svobody a práva

-revoluce 1848 skončila neúspěchem

-trvalým přínosem ZRUŠENÍ ROBOTY A PODDANSTVÍ – 7. září 1848

-šlechta ztratila výsadní postavení

-položeny základy současné společnosti

30.

Modernizace v Evropě 2. polovině 19. století

Průmyslové oblasti Evropy: Severní Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, střední Anglie, Porýní, Prusko, části Francie, Čechy, Morava

Modernizace -stěhování dělníků do průmyslových oblastí

-nové lékařské poznatky

-důležitost hygienických zásad (vodovody, splachovací záchody)

-zvyšování počtu obyvatel

Vznik dělnického hnutí – myšlenky německého filozofa Karla Marxe – dílo Kapitál

-vznik dělnických organizací (internacionála)

-v nové společnosti mají zaniknout majetkové rozdíly