4 Antigona

Výstup čtvrtý. Stasimon první.

Sbor poukazuje na lidskou přirozenost a srovnává nějak s oceánem a na to, jak by lidé měli dodržovat zákony. (náčelník sboru vida hlídače vedoucího Antigonu). Antigonu dopadli.

Výstup pátý. Epeisodion druhé. Hlídač. Kreon. Antigona. Později Ismena.

(Hlídač přijde veda Antigonu). Hlídač přistihl Antigonu, zrovna když pohřbívala bratra a stála u hrobu a nahlásil to Kreonovi. (Tělo, které Antigona pohřbila předtím, odhrabali, aby viníka přistihli znovu). Antigona se k činu přiznala. Hlídač je zbaven obvinění. (Hlídač odchází). Kreon se jí zeptal, zda znala příkazu a ona odpověděla ano. Antigona vyčítá Kreonovi, že nedbá zákonu bohů o pohřbívání. Kreon si nechá zavolat Ismenu, asi si myslí, že s tím má také něco společného. Antigona a Kreon se hádají o tom, jestli bylo správné ho pohřbívat. (náčelník sboru vida Ismenu, již sluhové z paláce vedou). Ismena se přizná k činu také, i když nic neudělala. Antigona jí to vyvrací, že nic neudělala a Kreon to slyšel. Kreon je chce obě zabít a synovi tím překazí sňatek s Antigonou.

Výstup šestý. Stasimon druhé.

Sbor povídá. Spíš jen tak polemizují o životě (pro děj si myslím, že to není podstané a navíc to nechápu). (Náčelmík sboru vida přicházeti Chaimona). Chaimon je asi zmaten, že jeho choť bude zabita.

Výstup sedmý. Epeisodion třetí. Kreon. Haimon.

Haimon ujišťuje Kreona, že mu věří a vše co mu řekne, udělá (poslechne, dá mu zapravdu – není to nucené, on mu fakt věří). Kreon mu vysvětluje, jak je důležité být věrný rodině (předkům) a být nad věcí (nepoddávat se ženám). Náčelník sboru i Haimon souhlasí a berou to za rozumné. Ale Haimon říká, že lid souhlasí s Antigonou a že ačkoliv je moudrý, mohl by e radit i s jinými moudrými lidmi (třeba on ). Kreon odvětí, že mu jeho moudrost stačí. Haimon je na straně Antigony a lidu a pře se s otcem tom, že ne jen on o tom všem rozhoduje. Kreon je naštvaný a vyhrožuje, že ji zabije hned před ním. (Haimon odkvapí nalevo). Kreon poví náčelníkovi sboru, že chce usmrtit pouze Antigonu a Ismenu ne. Antigonu zavede kobky (místnost malých rozměrů používaná na vězení) a dá jí kousek krmě a nechá ji tam umřít.

Výstup osmý. Stasimon třetí. Sbor. Později Antigona.

Sbor promlouvá k Érotovi (Éros jako bůh lásky má samozřejmě souvislost s Haimovými city vůči Antigoně). (Náčelník sboru vida Antigonu, jež sluhové odvádějí na smrt). Náčelník sboru si zasteskne nad tímto osudem.

Epeisodion čtvrté. Kommos.

Antigona promlouvá k lidu a sděluje jim, že se chystá k Hádovi a, že ji není určen sňatek. První čle sboru řekne, že nebude zabita seknutím meče nebo na nějakou chorobu, ale za pohřbení bratra (asi na zamyšlení). Antigona odvětí, že zaslechla osud jedné ženy, která umřela podobnou smrtí jako má umřít ona a, že podobně skončí i ona. Druhý člen sboru poukazuje na nesmrtelnost božstva a smrtelnost lidí. Antigona to bere jako výsměch a říká, že až umře bude neoplakávána zákonem (jestli jsem to pochopila dobře). První polosbor naráží na vztah otce Oipida a její matku a Antigona vše opět rázně poví a působí dotčeně a naštvaně. Druhý polosbor zas říká, že božstvo ctí zesnulé a Antigona se k tomu zase vyjádří, že její osud neopláče nikdo z přátel.