4_fyziologie buňky

Meióza 
Redukční dělení. Z jedné diploidní mateřské buňky postupně vzniknou 4 haploidní buňky =gamety, mající jen 1

sadu chromozomů, které jsou geneticky odlišné od původní sady. Má dvě části. 

Meióza 1: ​heterotypické dělení; k pólům se rozchází celé chromozomy 

Profáze I​

- zůstává jadérko i karyolema 

-

leptotene 
-

částečná kondenzace replikovaných chromozomů 

-

konce chromozomů jsou přichyceny k jadernému obalu 

-

zygotene 
-

homologní chromozomy (stejné chromozomy, jeden z otcovské sady, jeden z matčiné) se párují

podélně k sobě 

-

dochází k synapsi a tvoří tzv. bivalenty 

-

synaptonemální komplex- systém proteinů, který drží chromozomy pohromadě a umožňuje

synapsi 

-

pachytene 
-

vyšší kondenzace- jsou viditelné jednotlivé chromatidy 

-

(jeden bivalent obsahuje 4 chromatidy- tetrády) 

7 

-

chromatidy se překřižují a probíhá tzv. crossing over- genetická rekombinace; zajišťuje

genetickou variabilitu 

-

místa překřížení =chiazmata 

-

diplotene 
-

vymizení synaptonemálního komplexu- oddělování homologických chromozomů 

-

odpojení chromozomů od karyolemy 

-

(zastavení vývoje v lidských oocytech až do doby pohlavní zralosti)  

-

diakineze 
-

další kondenzace 

-

posun chiasmat ke konci chromatid 

-

mizí karyolema a jadérko 

-

přemísťování centrozomů k pólům buňky 

Metafáze I 
-

posun bivalentů do ekvatoriální roviny 

-

tvorba dělícího vřeténka a připojení mikrotubulů k centromerám příslušných chromozomů 

Anafáze I 
-

uvolnění chiasmat 

-

oddělení, segregace, celých homologních chromozomů od sebe, každý jde k jednomu pólu buňky 

Telofáze I 
-

 rozpad dělícího vřeténka 

-

cytokineze- vznikají 2 buňky s haploidním počtem chromozomů- jen jedna sada, ale každý je

replikovaný (má dvě chromatidy) 

-

vznik karyolemy a jadérka