Frekvenční měniče
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Frekvenční měniče
Standardní asynchronní motory se navrhují jako jednootáčkové stroje. Při použití motorů při vyšších otáčkách než jmenovitých je nutné toto konzultovat s výrobcem motorů, jinak hrozí zničení rotoru odstředivou silou, zničení ložisek vibrací nebo zvýšeným tepelným namáháním ( cca od 30Hz dochází k významnému poklesu chladících účinků ventilátoru motoru ). Naopak nízké otáčky motoru mohou vést k přehřátí motoru, protože účinek vnitřního chladícího ventilátoru se snižuje se čtvercem snížení otáček. Z tohoto důvodu se doporučuje vybavit motor pozistorovou tepelnou ochranou. Pokud má být motor plně využit při regulaci otáček i při nízkých otáčkách, je žádoucí ho vybavit cizím chlazením.
Pozn.: motory MEZ Mohelnice 4 pólové lze provozovat až do 100 Hz.
8.1 Vlastnosti asynchronního motoru
Standardně vyráběné asynchronní motory s kotvou nakrátko mají fázová vinutí navržena na jmenovité napětí a kmitočet sítě. Má-li takovýto motor pracovat při proměnných otáčkách respektovat vliv změny napětí a kmitočtu na magnetický tok a moment, který je úměrný vektorovému součinu jeho spřaženého toku a fázového proudu.
Velikost magnetického toku je úměrná elektromotorické síle EMS resp fázovému napětí ( pokud zanedbáme činné ztráty na vinutí statoru neboť R.i je zanedbatelné i při jmenovitém i oproti indukovanému napětí ).
EMS = k.Φ.N.f ≈ Uf Uf . . . fázové napětí
E . . . indukované EMS
Φ . . . spřažený magnetický tok na pól
N . . . počet závitů na pól a fázi
f . . . kmitočet
k . . . konstanta
Indukované EMS závisí na:
spřaženém magnetickém toku na pól
počtu závitů fázového vinutí
rychlosti otáčení magnetického pole
I1 I2´
R1 L1σ L1σ´ R2´
IFe Iμ
U1 Uv1 RFe X1h
I10
Obr.2.4.3
Pro náhradní schéma asynchronního motoru je možné psát rovnice:
u1v = N1.dΦh/dt = L1h.di1/dt + M.di2/dt
u2v = N1.dΦh/dt = L2h.di2/dt + M.di1/dt u2v = 0 pro motor s kotvou nakrátko
U1 = ( R1 + jωLσ1 ).I1 + Uv1
0 = ( R2 + jωLσ2 ).I2 + Uv2 Uv1 = 4.44.N1.kv1.Φhm.f1
U1 = ( R1 + jωLσ1 ).I1 + Uv1
0 = ( R2 + jωLσ2 ).I2 + Uv1/p pro uvedené rovnice platí náhr. schéma obr.2.4.3
Z uvedeného vyplývá, že pokud se zvyšuje fázové napětí ( úměrně se zvyšuje i EMS ) a jestliže je kmitočet konstantní, musí se také zvyšovat magnetický tok na pól ( ostatní členy rovnice jsou konstantní ). Z ekonomických důvodů se magnetické obvody standardních motorů konstruují tak, aby pracovní bod na hysterezní křivce ležel v blízkosti stavu nasycení při jmenovitém napětí a kmitočtu. Při jmenovitém kmitočtu nemůže proto další zvýšení napětí úměrně zvýšit moment, ale zvyšuje proud a v důsledku toho i ztráty motoru.
K dosažení optimálního zrychlení nebo rychlé odezvy na zvýšení zatěžovacího momentu, má být magnetický tok Φ s ohledem na větší nabuzovací časy udržován na jmenovité hodnotě a to v souladu s upravenou rovnicí: