Tahák

12) algebra blokových schémat

22) průtokoměr se skrticími orgány

Základním principem je využití poklesu tlaku vzniklého zvýšením rychlosti proudění v zuženém místě z průřezu potrubí na průzeř tzv. skrtícího orgánu. Podle Bernouliho rovnice lze ze vzájemné souvislosti energetických změn odvodit vztahy pro objemový průtok nebo hmotnostní průtok. Pro reprodukovatelnost měření a přenos parametrů na různá uspořádání škrtícího orgánu je nutné dosáhnout rovnoměrný rychlostní profil tekutiny v průřezu clony. Proto jsou předepsány minimální přímé úseky potrubí před a za clonou v závislosti na počtu a tvaru kolen v potrubí. Pro návrh parametrů zvoleného škrtícího orgánu se vychází z parametrů tekutiny, rozsahu průtoku a průřezu potrubí, které jsou známé. Úkolem je určit průměr clony a rozsah snímače tlakové diference. Ve funkci škrtících orgánů se používají clony, dýzy, Venturiho trubice nebo pro malé průtoky kapiláry

23) Rozdelení a princip odporových snímaču tpl.

Odporové snímače teploty využívají vlastnosti kovů a polovodičů, u kterých se elektrický odpor mění s teplotou. U průmyslových snímačů teploty se používají zejména měděné, niklové a platinové vodiče. Platinové vodiče vykazují nejvyšší stabilitu a přesnost, proto jsou dnes nejvíce používané. Poměr hodnoty odporu při 100°C a při 0°C se nazývá ODPOROVÝ POMĚR. Tento poměr současně vyjadřuje jakost odporu odporového čidla (platina 1,385). STABILITA MĚŘÍCÍHO ODPORU vyjadřuje dovolené kolísání hodnoty základního odporu při změně teploty. Udává, o kolik se změní odpor, když jej vystavíme maximální teplotě, pro kterou má být použit, a pak změříme, o kolik se změnil základní odpor při 0°C. Odchylku pak označujeme jako NESTABILITA měřícího odporu. Základní odpor je hodnota odporu při 0°C. Důležitým parametrem odporových snímačů teplot je OTŘESUVZDORNOST. Je to odolnost snímače vůči mechanickému chvění, které by mohlo mít za následek mechanické poškození měřícího odporu a tím by vneslo do měření nepřesnost. Otřesuvzdornost se zkouší přímočarým kmitavým pohybem se sinusovým průběhem. Specifikuje se buď amplitudou a rozsahem frekvencí anebo násobkem (g=9,81) a rozsahem frekvencí.

13) Princip rotačního a lineárního krokového motoru

Jedná se o kompaktní lineárně rozvinutý systém 3-fázového krokového motoru. Sestává z pevného lineárního statoru, nad kterým se pohybuje po tenkém vzduchovém polštáři běžec. Při pohybu nedochází k žádným mechanickým ztrátám ani opotřebení a funkci neomezuje ani běžné provozní znečistění povrchu.Motor se vyznačuje vysokou účinností a dlouhou životností a je prakticky bezúdržbový. Lineární krokový motor využívá principu permanentně buzeného reluktančního krokového motoru. Stator je tvořen hranolem z nerezové oceli, ve kterém je vytvořena velmi přesná struktura zubů a mezer vyplněných polymerem. Povrch statoru je zabroušen -vytváří současně vedení lineární osy a žádné další přídavné vedení není nutné. Vypnutím přívodu vzduchu je běžec magneticky pevně přitažen ke statoru a motor tedy nepotřebuje žádnou přídavnou brzdu.