Tahák

5) Snímač tlaku

Základem kapacitního snímače je dvou nebo víceelektrodový systém, jehož parametry se mění v důsledku působení měřené neelektrické veličiny. Působením neelektrických veličin se může u kapacitního snímače měnit vzdálenost mezi deskami, plocha desek nebo dielektrikum. Pro měření tlaku se využívá kapacitního snímače, u něhož dochází ke změně vzdálenosti mezi deskami. Např. jedna elektroda kondenzátoru je pevná a druhá je tvořena membránou, jež mění svou polohu v důsledku působení měřeného tlaku. Membránový senzor tlaku, pracuje na principu diferenčního kapacitního senzoru. Tento senzor se využívá při vyhodnocování tlakového rozdílu při měření průtoku tekutin škrticími orgány. Elektrické vyhodnocovací obvody, které převádí změny kapacity na výstupní signál bývají doplněny obvody pro potlačení vlivů parazitních kapacit, které jsou způsobeny kapacitami kabelu, přívodů a stínicího krytu

6) Odporové snímače, dvouvodičově, třívodičově

Dvou: R1=R2 R4+R∂+Rv = R3 Tří R1=R2 R4+R∂+Rv = R3+Rv

Odporové snímače teploty využívají vlastnosti kovů a polovodičů, u kterých se elektrický odpor mění s teplotou. U průmyslových snímačů teploty se používají zejména měděné, niklové a platinové vodiče. Platinové vodiče vykazují nejvyšší stabilitu a přesnost, proto jsou dnes nejvíce používané.

Poměr hodnoty odporu při 100°C a při 0°C se nazývá ODPOROVÝ POMĚR. Tento poměr současně vyjadřuje jakost odporu odporového čidla (platina 1,385).

STABILITA MĚŘÍCÍHO ODPORU vyjadřuje dovolené kolísání hodnoty základního odporu při změně teploty. Udává, o kolik se změní odpor, když jej vystavíme maximální teplotě, pro kterou má být použit, a pak změříme, o kolik se změnil základní odpor při 0°C. Odchylku pak označujeme jako NESTABILITA měřícího odporu. Základní odpor je hodnota odporu při 0°C.

Dosud nejrozšířenějším způsobem měření teploty odporovými snímači je měření změn hodnot měřícího odporu jeho zapojením do odporového (Wheatsonova) můstku. Měřící odpor je zapojen do jedné větve můstku, změna teploty způsobí změnu měřícího odporu, tím dojde k rozvážení můstku. To je indikováno měřícím přístrojem (M) zapojeným v úhlopříčce. Hodnoty odporů jsou voleny tak, aby při minimální hodnotě rozsahu byl můstek vyvážen - ručička měřícího přístroje má nulovou výchylku, při

maximálním rozsahu je proud do můstku nastaven tak, aby ručka ukazovala maximální hodnotu. Odpor vedení mezi přístrojem a odporovým snímačem se vlivem změny teploty okolí mění a způsobuje chybu měření, neboť je zapojen spolu s měřícím odporem ve stejné větvi můstku. Proto se tohoto zapojení využívá pro kratší vzdálenosti mezi měřícím místem a vyhodnocovacím přístrojem a pro větší rozsahy teplot, aby relativní chyba byla v poměru k velikosti rozsahu menší.