5 - molekularni zaklady dedicnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
5. Molekulární základy dědičnosti
Stavba nukleových kyselin
Makromolekulární látky (přírodní polymery)
dva typy nukleových kyselin:
ribonukleová kyselina (RNA)
mRNA (messenger RNA, funkce viz níže), lineární ve tvaru spirály
tRNA (transporter RNA, funkce viz níže), zdvojené úseky způsobují typický tvar trojlístku
rRNA (RNA ribozomů), lineární, do kulovitého tvaru se zdvojenými úseky
deoxyribonukleová kyselina (DNA)
složení:
základní jednotka je nukleotid, ten zestává ze tří částí:
dusíkatá báze:
pyrimidinové báze (jednojaderné)
uracil (RNA)
thymin
cytosin
purinové báze (dvojjaderné)
adenin
guanin
pentosa (sacharidová složka):
D-ribosa v DNA
2-deoxy-D-ribosa v RNA
zbytek kys. fosforečné
zbytek kys. fosforečné a pentosa spolu tvoří nukleosid
struktura:
(P) = zbytek kys. fosforečné
pětiúhelník = pentosa
Pentosa a dusíkatá báze jsou propojeny N-glykosidovou vazbou:
N- konec dusíkaté báze (aminokyseliny)
Glykosidová vazba –O- jako u sacharidů
Pentosa a zbytek kys. fosforečné jsou propojeny esterovou vazbou –O-
T, C, A, G – dusíkaté báze, navzájem pospojované vodíkovými můstky (nebo podobným typem vazby) v rámci principu komplementarity bazí:
Komplementární je vždy jedna purinová a jedna pyrimidinová báze
A => T, U
G => C
DNA je uspořádána jako “žebřík” pomocí vodíkových můstků způsobených dusíkovými bazemi, RNA má pouze jedno vlákno
Sekundární struktura – DNA tvoří šroubovici, RNA je lineární, případně jiných tvarů (trojlístek, kulovitě stočená)
Stavba chromozomu
chromatin = masa nacházející se v jádře buňky, pokud zrovna nedochází ke karyokinezi
chromozom = spiralizovaná a zkrácená část chromatinu obsahující specifickou genetickou informaci, spiralizuje se vždy před karyokinezí, viditelný mikroskopem
složen ze dvou chromatid s identickým genetickým kódem
chromatidy jsou propojeny centromerou (při dělení je centromera jediným útvarem, který drží chromatidy u sebe, v jiných případech jsou okolo sebe obtočeny)
při meiotickém dělení se přes sebe chromatidy obtáčejí, když jsou v anafázi přitaženy každá na jinou část jádra, může dojít k tzv. crossing overu, kdy se části chromatidy ocitnou ve struktuře jiné chromatidy
na konci chromozomů se nacházejí telomery, které rostou a tím určují stáří organismu: kvůli telomerům je nemožné udělat ze staré buňky mladého jedince
haploidní buňky obsahují pouze jednu sadu chromozomů, diploidní buňky (většina buněk) obsahují dvě sady chromozomů
rozlišujeme typy chromozomů: metacentrický, submetacentrický, akrocentrický a telocentrický (nevyskytuje se u člověka)
Proteosyntéza
replikace DNA (jádro)
DNA řetězec se rozestoupí díky působení histonů (bílkovin umístěných na řetězci DNA) nebo DNA-polymerase
Ke každému vláknu DNA se přikládají podle komplementarity bazí nukleotidy
Z každého vlákna vznikne identická nová dvojšroubovice