Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




5 - molekularni zaklady dedicnosti

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (197,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

5. Molekulární základy dědičnosti Stavba nukleových kyselin Makromolekulární látky (přírodní polymery) dva typy nukleových kyselin: ribonukleová kyselina (RNA) mRNA (messenger RNA, funkce viz níže), lineární ve tvaru spirály tRNA (transporter RNA, funkce viz níže), zdvojené úseky způsobují typický tvar trojlístku rRNA (RNA ribozomů), lineární, do kulovitého tvaru se zdvojenými úseky deoxyribonukleová kyselina (DNA) složení: základní jednotka jenukleotid, ten zestává ze tří částí: dusíkatá báze: pyrimidinové báze (jednojaderné) uracil (RNA) thymin cytosin purinové báze (dvojjaderné) adenin guanin pentosa (sacharidová složka): D-ribosa v DNA 2-deoxy-D-ribosa v RNA zbytek kys. fosforečné zbytek kys. fosforečné a pentosa spolu tvořínukleosid struktura: (P) = zbytek kys. fosforečné pětiúhelník = pentosa Pentosa a dusíkatá báze jsou propojenyN-glykosidovou vazbou: N- konec dusíkaté báze (aminokyseliny) Glykosidová vazba –O- jako u sacharidů Pentosa a zbytek kys. fosforečné jsou propojenyesterovou vazbou –O- T, C, A, G – dusíkaté báze, navzájem pospojovanévodíkovými můstky (nebo podobným typem vazby) v rámci principukomplementarity bazí: Komplementární je vždy jedna purinová a jedna pyrimidinová báze A => T, U G => C DNA je uspořádána jako “žebřík” pomocí vodíkových můstků způsobených dusíkovými bazemi, RNA má pouze jedno vlákno Sekundární struktura – DNA tvoří šroubovici, RNA je lineární, případně jiných tvarů (trojlístek, kulovitě stočená) Stavba chromozomu chromatin= masa nacházející se v jádře buňky, pokud zrovna nedochází ke karyokinezi chromozom = spiralizovaná a zkrácená část chromatinu obsahující specifickou genetickou informaci, spiralizuje se vždy před karyokinezí, viditelný mikroskopem složen ze dvouchromatid s identickým genetickým kódem chromatidy jsou propojeny centromerou (při dělení je centromera jediným útvarem, který drží chromatidy u sebe, v jiných případech jsou okolo sebe obtočeny) při meiotickém dělení se přes sebe chromatidy obtáčejí, když jsou v anafázi přitaženy každá na jinou část jádra, může dojít k tzv.crossing overu, kdy se části chromatidy ocitnou ve struktuře jiné chromatidy na konci chromozomů se nacházejítelomery, které rostou a tím určují stáří organismu: kvůli telomerům je nemožné udělat ze staré buňky mladého jedince haploidní buňky obsahují pouze jednu sadu chromozomů, diploidní buňky (většina buněk) obsahují dvě sady chromozomů rozlišujeme typy chromozomů: metacentrický, submetacentrický, akrocentrický a telocentrický (nevyskytuje se u člověka) Proteosyntéza replikace DNA (jádro) DNA řetězec se rozestoupí díky působení histonů (bílkovin umístěných na řetězci DNA) nebo DNA-polymerase Ke každému vláknu DNA se přikládají podle komplementarity bazí nukleotidy Z každého vlákna vznikne identická nová dvojšroubovice Transkripce (jádro) Vlákno DNA se opět rozpojí, podle každého vlákna se poskládají nukleotidy RNA, vznikne tak vlákno RNA, které se jmenuje mRNA mRNA se dale vydává do ribozomů Translace (ribozom) mRNA se připojí k rRNA v ribozomu na mRNA se připojuje tRNA fázi zahajuje vždy určitá trojice bazí na mRNA,iniciační kodon, který kóduje aminokyselinumethionin ke třem bazím mRNA (kodon) se vždy připojí tři komplementární báze tRNA (antikodon) tRNA navrcholu řetězce nese aminokyselinu (vždy určitá proteinogenní aminokyselina pro každý antikodon) ke každému kodonu se připojí jedna tRNA, postupně se odpojují, aminokyseliny na vrcholu spolu reagují a vytváří peptidový řetězec fázi zakončujeterminační kodon, který neodpovídá žádné aminokyselině (UAA, UAG, UGA) Mutace = náhodné změny DNA mohou probíhat v různém rozsahu : mutace genové : záměna pořadí bazí, zařazení nového nukleotidu, degenerace samotného nukleotidu (nukleotid má chemicky nepřirozené složení) většinou je opraví samovolný opravný systém buňky jakýkoli zásah do genu může mít dalekosáhlé důsledky – mění se totiž triplety a tím pádem vznikají kompletně jiné bílkoviny nový gen může být nefunkční pokud je funkční, vzniká nová alela, která je zpravidlarecesivní hemofílie, daltonismus (barvoslepost), polycistická choroba, cystická fimbrˇoza mutace chromozomové(strukturní aberace): mění se struktura chromozomu, aniž by se změna dotkla jednotlivých genů ztráta genu, zdvojení genu, změna pořadí genu, přemístění genů mezi chromozomy (crossing over) rozsáhlé změny chromozomů způsobují plazmidy bakterií – dochází k velkému skoku, který může být výhodným nástrojem v evoluci nemoc cri du chat mutace genomové: změna počtu jednoho či více chromozomů (aneuploidie) nebo celé sady chromozomů (polyploidie) vedou k poruchám při meióze (cca 6% gamet je nefunkčních), mohou vést i k vážným somatickým poruchám (aneuploidie např. způsobuje Dawnův syndrom – zdvojení nebo ztrojení 21. chromozomu) Tarnerův syndrom (ženy, 45x), Super female (47 xxx), super male (47 xyy) mohou vznikat z různé příčiny: mutace spontánní: bez vnějšího zásahu, velmi vzácné, buněčné kontrolní systémy většinu detekují a odstraní mutace indukované: mutageny= vyvolávací faktory mutací radiomutace : mutagenem je záření chemomutace : mutagenem jsou chemické sloučeniny (peroxidy, formaldehyd, dusitany, vinylchlorid...) mohou být pozitivní i negativní důsledky : většinou jsou důsledky negativní (tzv. molekulové choroby, často dědičné) mohou mít ale i pozitivní následky – u úspěšných mutací se rozšiřuje fond alel a zvyšuje variabilitu druhu (a jeho odolnost vůči patogenním vlivům) – u šlechtění GMO = geneticky modifikované organismy organismus, jehož genom byl úmyslně změněn vznikají úmyslně – např. vložením genu pro odolnost vůči pesticidům; př. zlatá rýže (obohacena karoteny) většinou probíhá buď použitím bakterií (pouze u rostlin – bakterie má schopnost přenést svoji informaci pomocí plazmidu do buňky rostliny) a nebo „nastřelením“ DNA do jádra v současnosti jsou nejběžnějšími GMO sója, kukuřice, řepka olejná a bavlník

Témata, do kterých materiál patří