1. Život a jeho principy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- pohlcení (absorpce)- téměř veškerá pohlcená energie je přeměněna na teplo
- jen 2-10% energie viditelné části spektra- využito pro fotosyntézu
- průchod záření listem (transmise)- závisí na tloušťce listů, tenké až 40%
- sezónní změny v průniku záření podmiňují vegetační rytmus vývoje rostlin v podrostu
- jarní aspekt- v opadavém lese, z bylin, které jsou náročné na intenzitu přímého záření, ukončují svůj vegetační cyklus
v době, kdy dochází k úplnému olistění stromů (dymnivky, prvosenky, sasanky, orseje)
- letní aspekt- tvořený rostlinami, které mají menší požadavky na světelné záření, po olistění (starček hajní, lipnice hajní…)
- podle nároků na světlo rozlišujeme organismy:
- světlomilné=světlobytné (fotofilní=heliofilní)- modřín, rostliny stepní, pouštní, horské, tundrové
- stínomilné=stínobytné (skiofilní)- nesnáší přímé osvětlení (věsenka nachová, lecha jarní, kapradiny, mechy)
- temnomilné (fotofobií=heliofobní)- žížala, krtek
- heliosciofyty- rostliny tolerantní jak k vysoké hustotě záření, tak snášející různý stupeň zastínění (šalvěj luční, srha
říznačka, ječmen myší, čistec)
- podle fotoperiody rozlišujeme rostliny:
- dlouhodenní - přechod do kvetení více jak 12 hodin denně (řepa, oves, pšenice, jetel)
- krátkodenní - kratší než 12 hodin (rýže, sója, chryzanténa)
- neutrální - délka osvitu nemá na kvetení vliv (sedmikráska, lipnice)
- INFRAČERVENÉ ZÁŘENÍ- nad 760 nm, jeden ze zdrojů tepla
2. TEPLOTA PROSTŘEDÍ
- zdroje: infračervené záření, teplo přijaté od okolí, teplo uvolněné při metabolismu
- teplotní optimum u většiny rostlin a živočichů: 15-30 °C
- eurytermní organismy- snesou velké výkyvy teplot, vyskytují se v různých zeměpisných šířkách (rozmezí od -5 °C do +55 °C)
- puma americká, sysel, štika, holub, většina lučních a hájových rostlin
- stenotermní organismy- snesou malé kolísání teplot
- teplomilné (termofilní)- snášejí vysoké teploty (banánovník, žirafy, řasny horkých pramenů, palmy, anakonda)
- chladnomilné (psychrofilní) - snášejí nízké teploty (sob, tučňák, vrba, ostružiník)
- kryofilní- rostliny žijící na ledu a sněhu (chvostoskoci, řasa Chlamydomonas nivalis)
- extrémofilové -psychrofilní- např. spory některých bakterií vydrží až -271 °C
- termofilní- např. pro bakterie horkých podmořských pramenů je optimum kolem 100 °C
- význam tepla - rostliny -ovlivňuje fyziologické proces (opad listů, rozmnožování)
- regulace tepla pomocí transpirace (sklápění listů, opad listů, lesklý povrch listů, trichomy, kaktusy)
- odolnost semen snížením obsahu vody
- biochemické adaptace (pouštní sukulenty, řasy horkých pramenů)
- kolísání teplost (nutné pro klíčení semen)
živočichové studenokrevní- poikilotermní- exotermní- teplota ovlivňuje jejich celkovou aktivitu