Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




1. Život a jeho principy

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (284.84 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

- pohlcení (absorpce)- téměř veškerá pohlcená energie je přeměněna na teplo

- jen 2-10% energie viditelné části spektra- využito pro fotosyntézu

- průchod záření listem (transmise)- závisí na tloušťce listů, tenké až 40%

- sezónní změny v průniku záření podmiňují vegetační rytmus vývoje rostlin v podrostu

- jarní aspekt- v opadavém lese, z bylin, které jsou náročné na intenzitu přímého záření, ukončují svůj vegetační cyklus

v době, kdy dochází k úplnému olistění stromů (dymnivky, prvosenky, sasanky, orseje)

- letní aspekt- tvořený rostlinami, které mají menší požadavky na světelné záření, po olistění (starček hajní, lipnice hajní…)

- podle nároků na světlo rozlišujeme organismy:

- světlomilné=světlobytné (fotofilní=heliofilní)- modřín, rostliny stepní, pouštní, horské, tundrové

- stínomilné=stínobytné (skiofilní)- nesnáší přímé osvětlení (věsenka nachová, lecha jarní, kapradiny, mechy)

- temnomilné (fotofobií=heliofobní)- žížala, krtek

- heliosciofyty- rostliny tolerantní jak k vysoké hustotě záření, tak snášející různý stupeň zastínění (šalvěj luční, srha

říznačka, ječmen myší, čistec)

- podle fotoperiody rozlišujeme rostliny:

- dlouhodenní - přechod do kvetení více jak 12 hodin denně (řepa, oves, pšenice, jetel)

- krátkodenní - kratší než 12 hodin (rýže, sója, chryzanténa)

- neutrální - délka osvitu nemá na kvetení vliv (sedmikráska, lipnice)

- INFRAČERVENÉ ZÁŘENÍ- nad 760 nm, jeden ze zdrojů tepla

2. TEPLOTA PROSTŘEDÍ

- zdroje: infračervené záření, teplo přijaté od okolí, teplo uvolněné při metabolismu

- teplotní optimum u většiny rostlin a živočichů: 15-30 °C

- eurytermní organismy- snesou velké výkyvy teplot, vyskytují se v různých zeměpisných šířkách (rozmezí od -5 °C do +55 °C)

- puma americká, sysel, štika, holub, většina lučních a hájových rostlin

- stenotermní organismy- snesou malé kolísání teplot

- teplomilné (termofilní)- snášejí vysoké teploty (banánovník, žirafy, řasny horkých pramenů, palmy, anakonda)

- chladnomilné (psychrofilní) - snášejí nízké teploty (sob, tučňák, vrba, ostružiník)

- kryofilní- rostliny žijící na ledu a sněhu (chvostoskoci, řasa Chlamydomonas nivalis)

- extrémofilové -psychrofilní- např. spory některých bakterií vydrží až -271 °C

- termofilní- např. pro bakterie horkých podmořských pramenů je optimum kolem 100 °C

- význam tepla - rostliny -ovlivňuje fyziologické proces (opad listů, rozmnožování)

- regulace tepla pomocí transpirace (sklápění listů, opad listů, lesklý povrch listů, trichomy, kaktusy)

- odolnost semen snížením obsahu vody

- biochemické adaptace (pouštní sukulenty, řasy horkých pramenů)

- kolísání teplost (nutné pro klíčení semen)

  • živočichové studenokrevní- poikilotermní- exotermní- teplota ovlivňuje jejich celkovou aktivitu

Témata, do kterých materiál patří