1. Život a jeho principy

soustavou

- omezení ztrát- kutikula, zrohovatělá pokožka, malé dýchací otvory (dýchací orgány uvnitř těla), vstřebávání vody

v poslední části trávicí soustavy, tvorba hypertonické moči

- například velbloud - omezené pocení (pocení od 40 °C), hustá kožešina, velmi hustá moč, velmi suchý trus,

za nepříznivých podmínek vydrží bez vody i několik měsíců

4. PŮDA

- vzniká působením klimatu a živých organismů z matečné horniny

- je systém vody, minerálních látek, vzduchu, živých a mrtvých organismů a jejich rozkladných produktů

- edafon = soubor všech organismů žijících v půdě (řasy, bakterie, houby, prvoci, žížaly, hmyz, obratlovci)

- rozklad (dekompozice) - heterotrofní mikroorganismy a saprofágové (půdní bakterie, kvasinky, plísně, houby)

- drobní živočichové (půdní roztoči, chvostoskoci)

- rozmělňují čerstvě odumřelé organické zbytky (detritus) na jemné části- zvětšují povrch dostupný mikroorganismům

- mineralizace- rozklad organické hmoty na anorganické látky rozpustné ve vodě (zpět do rostlin)

- petrofyty- rostliny rostoucí na povrchu skal (řasy, lišejníky, mechy, kapradiny)

- chazmofyty- rostliny kořenící ve skalních štěrbinách

- psamofyty- rostliny rostoucí na písčité půdě (mateřídouška úzkolistá, kostřava písečná, hvozdík písečný)

- důležité jsou především tyto faktory:

- pórovitost - závisí na velikosti částic

- sorpční schopnost- schopnost půdních částic vázat vodu a ionty, zvyšuje se obsahem humusu

- teplota- na povrchu kolísá, v hloubce se příliš nemění (s přibývající hloubkou se teplotní křivka zplošťuje)

- světlo, pH, salinita, obsah vzduchu, vlhkost, struktura

-organismy - podle obsahu živin - oligotrofní -žijí na půdách chudých na minerály (vřes)

- mezotrofní -žijí na půdách se střední zásobou živin (trávy)

- eutrofní - žijí na půdách bohatých živinami (lilie)

- podle speciálních nároků na určitou živinu

- halofytní - půdy s vysokým obsahem solí - chloridů, síranů, uhličitanů (někteří brouci, ploštice, lebeda, merlík,

mangrovové porosty na pobřežích)

- halofobní - vyšší obsah solí v půdě nesnášejí (čeleď Fabaceae, mrkev, květák, většina našich listnatých dřevin)

- kalcifilní - vápnomilné (někteří plži, mnohonožky, koniklec, lomikámen klasnatý)

- kalcifobní - nesnášejí vápník (azalka, rosnatka, vřes)

- nitrofilní - půdy bohaté na dusík (kopřiva, maliník, lebeda, kakost smrdutý, pýr)

- nitrofobní -na půdách s nedostatkem N2 (rosnatka, rojovník, klikva žoravina)

- podle pH: - acidofyty -na kyselých půdách s pH menším než 6,7 (vřes, azalka, kostřava ovčí, bika hajní, rosnatka )

- neutrofyty -rostou na půdách s pH 7 (většina organismů)

- alkalofyty -na zásaditých půdách s pH větším než 7,2 - vápence (koniklec, sleziník, bělozářka liliovitá,