14. Druhoústí - obojživelníci, plazi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Podtřída: haterie (Rhynocephalia)
haterie se na Zemi objevily již na počátku druhohor v triasu asi před 225 miliony let
během druhohor vyhynuly a v současné době na Zemi žije jediný druh haterií haterie novozélandská (Sphenodon punctatus). Dnešní haterie novozélandská vypadá stejně jako její předci v druhohorách.
Podtřída: želvy (Testudinata)
charakteristickou částí těla želv je krunýř.
je tvořený hřbetním a břišním štítem. Oba štíty na bocích těla srůstají.
v současné době na Zemi žije 220 druhů želv.
ve střední Evropě žije želva bahenní (Emys orbicularis). Ostatní druhy želv obývají teplé krajiny. Např. v jižní Evropě želva žlutohnědá (= řecká) (Testudo graeca). Největší želva je kožatka velká (Dermochelys coriacea), která dosahuje velikosti až 2 m délky a hmotnosti 600 kg. Žije ve všech teplých mořích, je však vzácná.
Podtřída: krokodýlové (Crocodylia)
přestože krokodýlové jsou velmi starou skupinou plazů, mají řadu progresivních anatomických znaků.
srdeční komora krokodýlů je dokonale rozdělená na pravou a levou část, takže v jejich srdci se vůbec nemísí okysličená krev s neokysličenou.
poprvé ve fylogenetickém vývoji obratlovců se u krokodýlů objevilo oddělení břišní a hrudní dutiny bránicí.
zuby krokodýlů jsou umístěné v zubních jamkách čelistí stejně jako zuby savců.
krokodýlové žijí obojživelným způsobem života v tropických a subtropických oblastech Země.
jsou zastoupeni 21 druhy.
na americkém kontinentu žijí aligátor severoamerický (Aligator mississipiensis) a kajman černý (Caiman niger).
v Africe žije krokodýl nilský (Crocodylus niliticus), v Asii gaviál indický (Gavialis gangeticus).
Podtřída: šupinatí (Squamata)
šupinatí plazi jsou druhově nejpočetnější.
na Zemi žije asi 5 700 druhů těchto plazů.
společným znakem šupinatých plazů jsou kožní šupiny, které se na těle překrývají jako tašky na střeše.
Řád: ještěři (Sauria)
u nás žijícím beznohým ještěrem je slepýš křehký (Anguis fragilis), který má zcela redukované končetiny, ale pod kůží má zachované kost pletenců i hrudní kost.
slepýš je vejcoživorodý.
z nohatých ještěrů u nás žijí ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), ještěrka zelená (Lacerta viridis) a ještěrka zední (Lacerta muralis).
pro zástupce čeledi chameleónovitých ještěrů je charakteristická barvoměna.
barvoměna je umožněná buňkami – chromatofory – obsahujícími barviva. Změnu zbarvení těla vyvolá nervové podráždění, např. úlek, zlost, hlad nebo vnější podněty, např. teplo, barva okolí apod.
v jihozápadní Evropě žije chameleón obecný (Chamaeleo chamaeleon).
z ostatních tropických a subtropických ještěrů jsou známí leguán zelený (Iguana iguana), agama stepní (Agama sanguinolenta, dráček létavý (Draco volans) a varan pustinný (Varanus griseus).
největším současným ještěrem je varan komodský (Varanus komodoensis) dorůstající délky až 4 m.