Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




35. Tělní tekutiny

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17,8 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

35. Tělní tekutiny - krev, lymfa, tkáňový mok KREV - živočišná tkáň -> tělní tekutiny - krev patří k základním typům tkáně - výjimka -> mezibuněčná hmota je tekutá - červená a neprůhledná - 4-6 litrů krve - funkce: 1, transport dýchacích plynů - kyslík a oxid uhličitý -> 2 typy dýchání: vnější - výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem, který nadechneme do plic, a krví - v plicních sklípcích - krev z plic má jasně červenou barvu vnitřní - výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi - krev bez kyslíku je tmavě rudá 2, transport látek - živiny, soli, hormony, enzymy, odpadní látky 3, množství krve a její distribuce ovlivňuje krevní tlak - měří se tonometrem - šetří se srdce - distribuce krve do činných orgánů - trávení, adrenalinové sporty, testy ve škole, sexuální aktivity - krevní rezervoáry - v oběhu je jen malá část krve - v pohotovosti je krev ve svalech, játrech 4, krev odvádí přebytečné teplo - řídí teplotu - krev ve svalech a kůži - 80% tepla se vydává kůží - nejstabilnější teplota v tělním jádře - játra, střeva - krev tvoří krevní buňky - krvinky - děti jich mají víc - krevní plazma - poměr plazmy a krvinek - 1, CENTRIFUGACE - odstředivka 2, SEDIMENTACE - při odběru se musí krev učinit nesrážlivou - jak rychle se krvinky dostanou na dno -> muž: 1-3 mm/hod žena: 3-7 mm/hod - při infekci - zrychlení Krevní plazma - poměr plazmy a krvinek = HEMATOKRIT, lehčí než krvinky - nažloutlá a průhledná tekutina - z 90% voda a zbytek anorganické a organické látky -> organické látky: tuky, bílkoviny (ALBUMINY, GLOBULINY, FIBRINOGENY - role ve srážení krve) enzymy, cukry (glukóza) -> anorganické látky: ionty - hladina glukózy je stálá = GLYKÉMIE - 1g na 1l krve - po přijmu cukru se hladina zvyšuje - HYPERGLYKÉMIE - tělo nadbytečné cukry zužitkuje nebo vyloučí - INZULIN - při svalové práci se cukr zužitkuje jako zdroj energie a hladina klesá - HYPOGLYKÉMIE - nejdříve se zpracuje cukr ze svalů - poté glykogen z jater - poté může nastat HYPOGLYKEMICKÝ ŠOK - bolest kloubů, končetin, zvracení, pocení, horko, zimnice, halucinace - při svalové práci se rozkládají cukry a bez přístupu vzduchu vzniká kyselina mléčná - laktát Červené krvinky - ERYTROCYTY - u savců nemají jádro, u ostatních mají - plochý a kulatý tvar - + jsou prohnuté - větší povrch - muž: 5 mil. v 1 mm3 - žena: 4,5 mil. v 1 mm3 - žijí 100-120 dní - vznikají v červené kostní dřeni - zanikají ve slezině - červenou barvu krve způsobuje HEMOGLOBIN - bílkovinná složka, barevná složka - Fe + HbO2 -> hemoglobin váže kyslík a vzniká oxihemoglobin - odchází do tkání a zde kyslík odevzdá - vzniká redukovaný hemoglobin, který váže oxid uhličitý -> vazba hemoglobinu s kyslíkem není stabilní, ochotněji a pevněji se hemoglobin váže na jiné plyny - např. CO -> *HbCO - počet krvinek se dá zvýšit fyzickou prací, sportem - vytrvalostní sportovci -> se stoupající nadmořskou výškou je vzduch řídký a klesá tlak -> tělo vyrábí krvinky jelikož to při zátěži neudýchá Bílé krvinky - LEUKOCYTY - 4-15 dnů žijí - 4-10 tis./mm3, novorozenec až 20 tis. - množství kolísá, při infekci se zvyšuje - na 1 tis. červených krvinek 1 bílá - mají jádro - typy: GRANULOCYTY (mají uvnitř v cytoplazmě zrníčka), AGRANULOCYTY A, granulocyty - 75%, více než agranulocytů - * v červené kostní dřeni - dělení dle barviv, kterými jdou obarvit: 1, neutrofilní - kyselými i zásaditými barvami (mikrofágy) - fagocytují, zaškrcované jádro - pohyb amébovitě - přelévání cytoplazmy - schopnost DIAPEDÉZE - schopnost procházet přes neporušenou stěnu kapilár 2, eozinofilní - kyselé barviva, není objasněna funkce 3, bazofilní - zásadité barviva, funkce objasněna pouze zčásti B, agranulocyty lymfocyty - T-lymfocyty - ve vývoji prošly brzlíkem - mají podíl na buněčné imunitě - uplatňují se při infekcích B-lymfocyty - neprošly brzlíkem - vytvářejí protilátky - paměťové buňky - mají vazebné místo pro antigeny - plazmatické buňky - množí se po navázání antigenu - paměťová buňka si pamatuje antigen - rezistence monocyty - největší, jádro ledvinovitého tvaru - amébovitě pohyblivé a fagocytují - makrofágy IMUNITA 1, nespecifická - stejné reakce proti jakémukoliv antigenu - HCl, interferony, fagocytující leukocyty 2, specifická - B-lymfocyty - humorální imunita T-lymfocyty - buněčná imunita Krevní destičky - proti srážení - heparin, hirudin - trombocyty - bezjaderné, tenké, nepravidelný tvar - 200 - 500 000/mm3 - zastavují krvácení - rozpad - tromboplastin spustí HEMOKOAGULAČNÍ KASKÁDA - srážlivé bílkoviny -> srážení krve - žijí 8-11 dní, vznikají v červené kostní dřeni - zanikají v játrech, plicích a slezině - jsou křehké HEMOSTÁZA - zástava krvácení - 3 fáze 1, z poraněných tkání a hlavně z porušených krevních destiček se uvolní látky - spouštěcí faktory a ty ovlivní přeměnu bílkoviny protrombinu na trombin (protrombin je neaktivní, rozpuštěný v krevní plazmě, vzniká v játrech a k vzniku je třeba vitamin K 2, trombin zajišťuje přeměnu fibrinogenu na fibrin (fibrinogen je neaktivní forma a trombin katalyzuje přeměnu na fibrin) fibrin je bílkovina s vláknitou strukturou, která v místě poranění vytváří hustou síťovinu - v ní se zachytí krvinky a rána se mechanicky ucpe - krvácení je zastaveno (7-11 min.) v místě poranění vzniká krevní sraženina - TROMBUS (krevní koláč) z poškozených buněk tkání, z krevní plazmy a hlavně z odumřelých bílých krvinek - hnis 3, smrštění krevního koláče - TROMBUS se smrští, z rány se vytlačí hnis a krevní koláč usychá - * strup hemofýlie - onemocnění - zástava krvácení probíhá pomalu nebo vůbec Ztráty krve - 0,5 l při odebrání dárci - 350 ml při menstruaci - 10% ztráty - ne komplikace, 0,5 l - 20% ztráty - vážná ztráta, ne ohrožení života, ale vážná ztráta - 20% a více - ohrožení životních funkcí - 40% a více - 2l, šok - hrozí kolaps, ohrožení života Krevní skupiny - objevil 1901 vídeňský lékař - Karl Landsteiner - AB0 systém - 4 krevní skupiny - 1940 - objevil Rh faktor - nezávisle v roce 1906 rozdělil Jan Jánský krev na 4 skupiny podle toho, jak jsou krvinky dárce shlukován

Témata, do kterých materiál patří