Tkáně

TKÁNĚ

• soubory buněk stejného tvaru a funkce

• v nejjednodušším případě – pouze 1 typ buněk, vytvoří tzv. základní tkáň (epitely, svalové tkáně), nebo je tkáň tvořena buňkami několika odlišných typů (nervové),a pak se rozlišují buňky hlavní a pomocné

• tkáňové buňky:

1. FIXNÍ (pevné) BUŇKY- zaujímají stálé místo, větší či menší mezibuněčné prostory vyplňuje tkáňový mok (zprostředkovává látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi) nebo mezibuněčná hmota (vzniká činností buněk)

Propojení tkáňových buněk:

1)INTERDIGITACE- prstovité výběžky, propojení - buňky lépe přiléhají

2)DESMOZOMY- knoflíkovité útvary, tvořeny jemnými plazmatickými vlákénky, které se do něj sbíhají a jinak navazují na cytoskelet

3)prostřednictvím MEZIBUNĚČNÝCH TMELÚ

4)TERMINÁLNÍ UZÁVĚRY-podobné desmozomům, sbíhají se u vlákénka

B) VOLNÉ – TROFICKÉ BUŇKY- musí se pohybovat v tekutinách- pasivní nebo i aktivní pohyb

Mezibuněčné hmoty- produkovány samotnými buňkamia)vyplňují prostoryb)zpevňují

Amorfní- tekuté, polotekuté pevné látky, obvykle tvořeny org. látkami, někdy prostoupeny i anorganickými, především jsou to glukózoaminoglykany

Fibrilární- vlákna skleroproteinů, nejčastěji kolagenní – tvořeny bílkovinným kolagenem, poměrně ohebná vlákna, snesou tlak a)Elastická- bílkovinný elastin, ohebná vlákna, výrazně delší a tečí, vrací se do původní polohy b) retikulární- bílkovinný retikulin- vlákna podobná kolagenním, bývají propletena

TKÁNĚ- Krycí (epitelová), pojivová, svalová, nervová

EPITELY

– tkáně rozprostřené do plochy, tvořeny 1 nebo více vrstvami buněk obvykle stejného tvaru, seřazených plošně vedle sebe

• Mezibuněčné hmoty- téměř chybí ( buňky k sobě musí těsně přiléhat), maximálně na spodní straně vláknité mezibuněčné hmoty- bazální membrána

• Dělení podle počtu vrstev:

a)Jednovrstevné- jádra buněk jsou v jedné rovině

b)Víceřadé- 1 vrstva buněk, jádra v různých rovinách

c)Vícevrstevnaté- např. epitely obratlovců

d)Přechodné- tvořeny přechodným počtem vrstev buněk, např. epitel moč. Měchýře

• Dělení podle tvaru buněk:

a)Kubické- krychlovitý tvar, např. ve vývodech žláz

b)Cylindrické- válcovitý tvar

c)Dlaždicovité

• Dělení podle polárního rozlišení:

a)Bičíkaté -mohou vířit, stahovat proud vody, mohou být pohyblivé i nepohyblivé

b)Řasinkové -např. límečkové, protonefridia, mikroklky

c)Kutikulární – na povrch vylučují vrstvu kutikuly (chitinová, rohovinová) , obsahují

pigmenty

d) Nahé- bez povrchových struktur

• Dělení podle funkce:

1. Krycí – na povrchu, chrání organismus před různými vlivy (např. pokožka)

2. Výstelkové- podobná fce jako krycí – výstelky všech dutin uvnitř těla (sliznice)

3. Epitely žlázové- speciálně upraveny , velké buňky hruškovitého tvaru, obsahují speciální látky- sekrety