Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Tkáně

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (193,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

TKÁNĚ soubory buněk stejného tvaru a funkce v nejjednodušším případě – pouze 1 typ buněk, vytvoří tzv.základní tkáň (epitely, svalové tkáně), nebo je tkáň tvořena buňkami několika odlišných typů (nervové),a pak se rozlišují buňky hlavní a pomocné tkáňové buňky: FIXNÍ (pevné) BUŇKY- zaujímají stálé místo, větší či menší mezibuněčné prostory vyplňujetkáňový mok (zprostředkovává látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi) nebomezibuněčná hmota (vzniká činností buněk) Propojení tkáňových buněk: 1)INTERDIGITACE- prstovité výběžky, propojení - buňky lépe přiléhají 2)DESMOZOMY- knoflíkovité útvary, tvořeny jemnými plazmatickými vlákénky, které se do něj sbíhají a jinak navazují nacytoskelet 3)prostřednictvím MEZIBUNĚČNÝCH TMELÚ 4)TERMINÁLNÍ UZÁVĚRY-podobné desmozomům, sbíhají se u vlákénka B) VOLNÉ – TROFICKÉ BUŇKY-musí se pohybovat v tekutinách-pasivnínebo iaktivní pohyb Mezibuněčné hmoty- produkovány samotnými buňkamia)vyplňují prostoryb)zpevňují Amorfní- tekuté, polotekuté pevné látky, obvykle tvořeny org. látkami, někdy prostoupeny i anorganickými, především jsou to glukózoaminoglykany Fibrilární- vlákna skleroproteinů, nejčastěji kolagenní – tvořeny bílkovinným kolagenem, poměrně ohebná vlákna, snesou tlak a)Elastická- bílkovinný elastin, ohebná vlákna, výrazně delší a tečí, vrací se do původní polohy b) retikulární- bílkovinný retikulin- vlákna podobná kolagenním, bývají propletena TKÁNĚ- Krycí (epitelová), pojivová, svalová, nervová EPITELY – tkáně rozprostřené do plochy, tvořeny 1 nebo více vrstvami buněk obvykle stejného tvaru, seřazených plošně vedle sebe Mezibuněčné hmoty- téměř chybí ( buňky k sobě musí těsně přiléhat), maximálně na spodní straně vláknité mezibuněčné hmoty-bazální membrána Dělení podle počtu vrstev: a)Jednovrstevné- jádra buněk jsou v jedné rovině b)Víceřadé- 1 vrstva buněk, jádra v různých rovinách c)Vícevrstevnaté- např. epitely obratlovců d)Přechodné- tvořeny přechodným počtem vrstev buněk, např. epitel moč. Měchýře Dělení podle tvaru buněk: a)Kubické- krychlovitý tvar, např. ve vývodech žláz b)Cylindrické- válcovitý tvar c)Dlaždicovité Dělení podle polárního rozlišení: a)Bičíkaté -mohou vířit, stahovat proud vody, mohou být pohyblivé i nepohyblivé b)Řasinkové -např. límečkové, protonefridia, mikroklky c)Kutikulární – na povrch vylučují vrstvu kutikuly (chitinová, rohovinová) , obsahují pigmenty d)Nahé- bez povrchových struktur Dělení podle funkce: Krycí – na povrchu, chrání organismus před různými vlivy (např. pokožka) Výstelkové- podobná fce jako krycí – výstelky všech dutin uvnitř těla (sliznice) Epitely žlázové- speciálně upraveny , velké buňky hruškovitého tvaru, obsahují speciální látky-sekrety 3 základní typy sekrece :merokrinní– sekrety odváděny spec. kanálky- sekrece plynulé nebo v intervalech ( potní žlázy) apokrinní- sekret se shromažďuje na jednom póli buňky, odstraňuje se i s výměšky ( mléčné žlázy) holokrynní- sekret se hromadí v celé buňce,, naplněná buňka je vypuzena z epitelu a rozpadnutím uvolňuje sekret do okolí žlázy– vznikají shlukováním žlázových buněk, rozeznáváme: alveolární, tubulární, tubuloalveolární exokrynní- (s vnější sekrecí, na povrch epitelu) endokrynní- (s vnitřní sekrecí. Do krevního oběhu Resorpční- různá fce (dých,..),vylučovací soustava Zárodečné- vyživují vyvíjející se zárodečné buňky Smyslové- schopny přijímat podráždění z okolí, např. u ploštice POJIVOVÁ TKÁŇ A)OPORNÁ TKÁŇ – každá tkáň je tvořena fixními buňkami a mezibuněčnými hmotami Fixní buňka – často se složitými výběžky tvořícími hustou síť Mezibuněčné hmoty – amorfní (mukopolysacharidy - polotekuté), k. hyalurová, k.chondroitinsírová, bílkoviny, někdy minerální látky Fibrilární hmoty- vláknité- kolagen, elastin, retikulin Mezoglea- oporná tkáň láčkovců a hub, nejpůvodn. pojiva ( z fylog. Hlediska), polotekuté povahy, v ní umístěny různé typy buněk- nediferencovanéarcheocyty, z nich např.spongoblasty, skleroblasty Zárodečný mezenchym – mezoblastového původu ( 3. Zárodečný list), setkáváme se v zárodcích, výjmečně u některých dospělých živočichů– tělní parenchym ( ploštěnci) Později se diferencují další typy pojiv a u některých případně i hladká svalovina Fixní buňka- hvězdicovitého tvaru, propojují se v hustou síť, mezi nimi polotekutá mezibuněčná hmota, fibrilární hmoty pouze výjmečně Vazivo- všude tam, kde je zatížení v tahu nebo tlakem Fixní buňky- mnohostěny =fibrocyty , mezibuň. hmoty- amorfní, různé typy fibrilárních hmot, určují, o jaký typ vaziva se bude jednat vazivo plsťovité- drobné fixní buňky, mezi nimi spleť kolagenních vláken, málo elastických, schopna zatížení v tlaku (škára, stěny některých cév, obaly orgánů) provazcovité – fixní buňky uspořádány do sloupců, mezi nimi propletena kolagenní vlákna, minimálně elastické, odolné v tahu ( šlachy, svalová pouzdra) elastické– podobné jako provazcovité, ale převaha elastických vláken, důležitá je elasticita (hlasivky, spojují obratle, stěny některých velkých cév) Chrupavka- typická- pružná, odolává tlaku - fixní buňky –chondrocyty- oválný tvar, izolovanéizogenní skupiny- vznikají dělením mezibuněčná hmota-chondrin- hl. složka kys. chondroitinsírová, fibrilární hmoty v menším množství do chrupavky nikdy nevnikají cévy a nervy na povrchu se nachází vazivová blána =ochrustavice, jejímiž funkcemi je výživa chrupavky a růst chrupavky - do nitra chrupavky cévy nevstupují, živiny se k chondrocytům dostávají difůzí růst chrupavky : APOZICÍ – přeměna ochrustavice- především starší chrupavky INTUSUSCEPCÍ-vytváření nových izogenních skupin, které pak vylučují novou mezibuněčnou hmotu základní typy: - hyalinní – namodralá, průsvitná, ontobeneticky a fylogeneticky chrupavka původní- vyvíjí se z ní další typy chrupavek a kostní tkáň , fibrilární hmota- především kolagenní vlákna (plži, hlavonožci- po celý život, také červi a mnohoštětinatí), u paryb a některých ryb tvořískelet u vyšších obratlovců- přechodná oporná tkáň- později nahrazovaná kostí u člověka- hrtanové chrupavky, koncové pružné části žeber, nosní přep

Témata, do kterých materiál patří