Tkáně

krunýř želvy (základ), ostnokožci – škárové destičky, parohy (roh=kostěný základ –dutý

útvar, paroh=plný, tvořené kostí)

• Prvoci - povrch těla kryt jednotkovou cytoplazmatickou membránou

Pelikula – pružná blanka na cytoplazmatické membráně, udržuje určitý tvar těla

• Houby (polifera) – povrch tvořen zploštělými buňkami, mezi nimiž jsou

Porocyty – buňky ve tvaru dutých válců, otvůrky – ostie - přichází voda, jsou uzavíratelné (regulace), na povrchu obrvený epitel – pohyb, po přisednutí jej ztrácí

• Žahavci – povrch kryt jednovrstevnatým bezbarvým epitelem bez brv, tvořen plochými buňkami, schopnost přetvářet se k různým funkcím ( např svalové b., smyslové b., nervové b. žahavé b. knidoblasty – naplněné tekutinou- na základě podráždění- stažení víčka- hrot se nabodne- vstříkne se tekutina)- asi 5 typů žahavých buněk ( liší se velikostí i fcí), korálnatci- vytvořena pevná schránka (opora těla)

• Žebernatci- gastrulovci, podobný povrch těla jako žahavci, ale mají lepkavé buňky = colloblasty, kořist se přilepí na chapadla, obrvený epitel umožňuje pohyb

• Ploštěnci- ploštěnky, motolice, tasemnice – jednovrstevná pokožka ,

ploštěnky- nahá pokožka, v cytoplazmě – tyřinkovité útvary = rhabdity- v případě

ohrožení se vymršťují mimo tělo a vytvoří slizové pouzdro, v pokožce pigmentové buňky

motolice, tasemnice – různě silná vrstva kutikuly (produkuje pokožka) tvořené rohovinou,

chrání tělo

proti vysychání, rohovitá kutikula – příchytání (háčky a zoubky na kutikule),

• Pásnice – něco mezi ploštěnci a hlísty, jednovrstevná pokožka, tvořená obrveným epitelem- velké množství slizových buěk

• Hlístice –jednovrstevná pokožka, různě silná vrstva kutikuly

• Měkkýši – 3 základní typy epitelu: nahý, řasinkový (volně na těle) a kutikulární epitel (vytváří různé schránky), v pokožce velké množství slizových žláz- slizové látky – zlepšení pohybu

• Kroužkovci – jednovrstevná pokožka, kutikula- rohovinová i chitinová

Mnohoštětinatí červi – v moři, opaskovci v zemi-slizové žlázy usnadňující pohyb , pijavice – kutikula poměrně silná, růst pomocí svlékání

• Členovci – velmi silná vrstva kutikuly- chitinové, prostoupené CaCO3, na povrchu – voskové útvary, svlékání – juvenilní hormon

• Ostnokožci, druhoústí – jednovrstevná pokožka, škára- velice tenká vrstva vaziva, přeměnou vaziva vznikají vápenité destičky-opora těla, pedicelaria=klíšťkovité útvary na povrchu, slouží k odstranění zbytků potravy z povrchu těla

• Pláštěnci – jednovrstevnatá pokožka – vylučuje rosolovitý plášť, je tvořen tunicinem, škára se nevytváří

• Bezlebeční – jednovrstevná pokožka – velké množství hlenových žláz, škára velmi tenká

• Obratlovci – povrch těla kryt kůží – mnohovrstevnatá pokožka, dostatečně vytvořená škára

• Kruhoústí – mnohovrstevná pokožka, prostoupena velkým množstvím hlenových žláz

• Paryby–základ – plakoidní šupina – podobná zubu, vnitřní stavba (zubovina, dutina s nervem a výrustky), usnadňuje plavání

• Ryby – většinou kostěné šupiny , ganoidní – chrupavčité (jeseter), cykloidní a kteroidní (kostěné, mezodermálního původu), velké množství hlenových žláz – zmenšují tření – usnadňují pohyb, šupiny- tenké, částečně se překrývají – chrání i umožňují pohyb v dostatečné míře

• Obojživelníci – pokožka nerohovatí!, vylučují slizové látky – trvale vlhký povrch – vláčná pokožka ( také kvůli dýchání), obrana- přeměna slizových žláz na hlenové, jedové žlázky

• Plazi , ptáci– dýchací funkce přenesena na plíce- pokožka začala více rohovatět –výrazně- šupiny podloženy kostěnými destičkami (jiný původ než šupiny ryb a paryb – ektoderm), nemají žádné žlázy (až na výjimky), útvary šupin – peří, chlupy, peří = přeměna šupin – lepší tepelná izolace(ektodermální původ)