Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Tkáně

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (193.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

  1. pár –čelistní – původně 2 části – horní (palatoquadratum) z ní u ryb a dalších asquadratum, u savců ušní kůstka , dolní (mandibulareae)- kosti – ryby artikulareae, savci- další ušní kůstka

  2. pár- jazylkový – 2 části – horní (hyomandibulare) – zprostředkovává spojení viscerocrania a neurocrania (vodní), u suchozemských se mění v columellu , u savců se mění v ušní kůstku – třmínek- stafes, spodní (hyoideum) – u vodních plně vytvořena , u suchozemských - vytváření jazylky ( uchycení jazyka)

  3. pár – u vodních opora žaber, u suchozemských také tvorba jazylky

  4. a 7. pár – u vodních opora žaber, u suchozemských se mění na chrupavky hrtanu, popřípadě průdušnice

8. a 9. pár – u vodních opora žaber, ale u ryb už 9. většinou oporu nenese, je nefunkční, u suchozemských zanikají během zárodečného vývoje

- čelisti – aktivní lov kořisti, nejprve pro uchopení, pak trhání, rozmělňování kořisti

- podle připojení čelisti k lebce rozeznáváme 3 druhy lebek:

  1. amfistylní – čelist připojená přímo k neurocraninu,(lebka dosedá přímo na obratel), zároveň horní i spodní připojeny prostřednictvím hyomandibulare (paryby + vymřelí)

  2. hyostylní – horní čelist připojena pouze prostřednictvím hyomondikulare + svalstva , více méně volně (ryby)

  3. autostylní – horní čelist srůstá s lebkou celou plochou (nebo jen v několika místech ) - člověk

  1. končetiny – u suchozemských párové, u vodních i nepárové

  • nepárové končetiny vznikly z nepárového ploutevního lemu – postupně se mění na ploutve – hřbetní, ocasní, řitní, podpírány chrupavkou či kostěnými paprsky

Typy ocasních ploutví :

  1. heterocerkní – ocasní část páteře vstupuje do většího horního laloku

  2. hypocerkní – ocasní páteř do většího spodního laloku (u vymřelých)

  3. difycerkní – zevně i zevnitř souměrná (téměř všechny ryby)

  4. homocerkní – zvenku souměrná, uvnitř nesouměrná

  • párové končetiny – teorie – vznikly z párovitých kožních lemů - metapleur ,

poprvé v náznaku u bezlebečných , plně u čelistnatců - ploutev, noha

přední – PLETENEC – původně chrupavka- vznikají další kosti (krkavčí u ptáků)

- VOLNÁ KONČETINA- u vodních prsní ploutev, přetváří se , u savců

výstavba- kost páteřní, loketní, vřetení, záprstní, články prstů,..

zadní – PLETENEC- jednoduchá kost- u ryb, u suchozemských – složená kostěná

pánev

-VOLNÁ KONČETINA- u ryb.., u ostatních – stehenní, lýtková, zánártní,

nátrní

Kruhoůstí – chorda dorsalis – hlavní opora, pouze náznaky obratlů, lebka velmi malá, dominuje žaberní aparát, ploutve nepřítomny jen ploutevní lem

Paryby – chrupavčitá kostra, obratle, zřetelné náznaky žeber, obratle amficelní (jako u ryb), chorda víceméně zachována, zaškrcována, vápenaté (CaCO3) – ztácí pohyblivost, poslední obratel stejný jako předchozí – napojení lebky nepohyblivé, lebka poměrně malá, amfistilní, končetiny – ocesní ploutev heterocerkní, rejnoci dificerkní, náznaky lopatkového a pánevního pásma, ploutve pevně připojeny – fce vztlak ,základní pohyb – ocasní ploutev, ostatní ploutve pouze mírně přitlačí

Témata, do kterých materiál patří