Tkáně
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
pár –čelistní – původně 2 části – horní (palatoquadratum) z ní u ryb a dalších asquadratum, u savců ušní kůstka , dolní (mandibulareae)- kosti – ryby artikulareae, savci- další ušní kůstka
pár- jazylkový – 2 části – horní (hyomandibulare) – zprostředkovává spojení viscerocrania a neurocrania (vodní), u suchozemských se mění v columellu , u savců se mění v ušní kůstku – třmínek- stafes, spodní (hyoideum) – u vodních plně vytvořena , u suchozemských - vytváření jazylky ( uchycení jazyka)
pár – u vodních opora žaber, u suchozemských také tvorba jazylky
a 7. pár – u vodních opora žaber, u suchozemských se mění na chrupavky hrtanu, popřípadě průdušnice
8. a 9. pár – u vodních opora žaber, ale u ryb už 9. většinou oporu nenese, je nefunkční, u suchozemských zanikají během zárodečného vývoje
- čelisti – aktivní lov kořisti, nejprve pro uchopení, pak trhání, rozmělňování kořisti
- podle připojení čelisti k lebce rozeznáváme 3 druhy lebek:
amfistylní – čelist připojená přímo k neurocraninu,(lebka dosedá přímo na obratel), zároveň horní i spodní připojeny prostřednictvím hyomandibulare (paryby + vymřelí)
hyostylní – horní čelist připojena pouze prostřednictvím hyomondikulare + svalstva , více méně volně (ryby)
autostylní – horní čelist srůstá s lebkou celou plochou (nebo jen v několika místech ) - člověk
končetiny – u suchozemských párové, u vodních i nepárové
nepárové končetiny vznikly z nepárového ploutevního lemu – postupně se mění na ploutve – hřbetní, ocasní, řitní, podpírány chrupavkou či kostěnými paprsky
Typy ocasních ploutví :
heterocerkní – ocasní část páteře vstupuje do většího horního laloku
hypocerkní – ocasní páteř do většího spodního laloku (u vymřelých)
difycerkní – zevně i zevnitř souměrná (téměř všechny ryby)
homocerkní – zvenku souměrná, uvnitř nesouměrná
párové končetiny – teorie – vznikly z párovitých kožních lemů - metapleur ,
poprvé v náznaku u bezlebečných , plně u čelistnatců - ploutev, noha
přední – PLETENEC – původně chrupavka- vznikají další kosti (krkavčí u ptáků)
- VOLNÁ KONČETINA- u vodních prsní ploutev, přetváří se , u savců
výstavba- kost páteřní, loketní, vřetení, záprstní, články prstů,..
zadní – PLETENEC- jednoduchá kost- u ryb, u suchozemských – složená kostěná
pánev
-VOLNÁ KONČETINA- u ryb.., u ostatních – stehenní, lýtková, zánártní,
nátrní
Kruhoůstí – chorda dorsalis – hlavní opora, pouze náznaky obratlů, lebka velmi malá, dominuje žaberní aparát, ploutve nepřítomny jen ploutevní lem
Paryby – chrupavčitá kostra, obratle, zřetelné náznaky žeber, obratle amficelní (jako u ryb), chorda víceméně zachována, zaškrcována, vápenaté (CaCO3) – ztácí pohyblivost, poslední obratel stejný jako předchozí – napojení lebky nepohyblivé, lebka poměrně malá, amfistilní, končetiny – ocesní ploutev heterocerkní, rejnoci dificerkní, náznaky lopatkového a pánevního pásma, ploutve pevně připojeny – fce vztlak ,základní pohyb – ocasní ploutev, ostatní ploutve pouze mírně přitlačí