Viry
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Viry
VIRUS
nebuněčná biologická entita závislá v přenosu genetické informace na hostitelské buňce
nukleoproteinové částice se schopností infikovat hostitelské buňky a reprodukovat se v nich s využitím jejich translačního aparátu = intracelulární parazitismus
nemají energetický metabolismus a postrádají genetickou informaci, která by kódovala aparát nezbytný pro virový metabolismus
virion = jednotlivá částice viru schopná infekce hostitelské buňky
VIRION
Velikost virionu
řádově desítky až stovky nanometrů (× rozlišovací schopnost světelného mikroskopu je teoreticky 170 nm – nutno využít elektronovou mikroskopii)
dle rozměrů virionu rozlišujeme
izometrické viry = všechny rozměry stejné
anizometrické viry = rozměry nestejné, např. viriony protažené do délky
některé viry jsou však větší než prokaryota (mimivirus – 400 nm), některá prokaryota jsou menší než viry (rickettsie, chlamydie)
Stavba virionu
nukleová kyselina + proteinový plášť (kapsid) = nukleokapsid
některé viry mají ještě další jaderné a obalové složky, příp.enzymy nebo proteiny původem z hostitelské buňky
nukleová kyselina (= genom viru)
nese genetickou informaci viru, zajišťuje jeho reprodukci
buď DNA, nebo RNA (nikdy ne obě!), a to jednovláknová, nebo dvouvláknová
délka: DNA 2,5–375 kbp, RNA 2,8–15,5 kbp
kapsid
obaluje a chrání nukleovou kyselinu, zprostředkovává první interakci s hostitelskou buňkou
tvořen identickými strukturními jednotkami (kapsomery) spojenými navzájem
každou kapsomeru tvoří soubor proteinových makromolekul
kapsomery syntetizovány hostitelskou buňkou podle genetické informace viru (velmi efektivní, stačí na to jediný gen)
skládání kapsomer se děje autoagregací („samosdružováním“) – připomíná to krystalizaci
symetrie kapsidů:
helikální – šroubovicová symetrie, typicky např. tyčinkové kapsidy rostlinného viru tabákové mozaiky
ikozaedrální – dvacetistěnová symetrie (20 shodných stěn ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, tedy 30 hran a 12 vrcholů), globulární kapsomery v násobcích šedesáti, většina živočišných virů
komplexní – složitější stavba, např. zhruba cihlovitý tvar poxvirů nebo kombinované bakteriofágy (ikozaedrální hlavička + helikální bičík)
membránový obal
virus se v konečné fázi zrání (maturace) obalí membránou původem z hostitelské buňky (jaderná nebo cytoplazmatická)
tento obal je obohacen o antigenní glykoproteiny (můžou na povrchu dokonce vytvářet tzv. hroty) nebo některé enzymy
REPRODUKCE VIRŮ
pomnožování zcela závislé na hostitelské buňce, virus zneužívá její expresní aparát
obecné schéma reprodukčního cyklu:
fáze adsorpce – vazba virionu na povrch buňky (ta musí mít příslušné receptory, aby ji virus rozpoznal)
fáze penetrace – proniknutí do buňky (penetrace skrz cytoplazmatickou membránu, příp. buněčnou stěnu)