14. semenné rostliny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
14. Semenné rostliny – nahosemenné, krytosemenné – jednoděložné, dvouděložné – rozdíly, rozdělení, význam.
Semenné rostliny (spermatophyta)
Tvoří nejvyšší stupeň vývoje rostlin. Evolučně přešly z vody na souš.
Představují nejpočetnější a vývojově nedokonalejší skupinu vyšších cévnatých rostlin
Abnormálně u nich převažuje sporofyt nad gametofytem.
Rozdíl mezi nimi a výtrusnými rostlinami (které patří také do vyšších rostlin) je:
Jsou nezávislé na vodním prostředí při procesu oplození
A tvoří semena (to jsou mnohobuněčné rozmnožovací částice), které zajišťují ochranu rostlině v embryonální fázi, a současně umožňují vysoce efektivní šíření rostlin (mohly tak pronikat na různorodá stanoviště)
V rámci semenných rostlin se vytvořily dvě skupiny rostlin, rozdělují se podle stavby plodolistů a postavení vajíček:
NAHOSEMENNÉ (gymnospermae)
KRYTOSEMENÉ (angiospermae)
Nahosemenné - gymnospermae
Představují vývojový stupeň v rámci semenných rostlin charakterizovaný zejména:
Nedokonalou ochranou vajíček – která vyrůstají volně na plodolistech (megasporofylech) a nejsou tak dokonale uzavřena jako v krytosemenných
= mají nahá vajíčka a posléze i semena
Chybí jim květní obaly i blizny, pyl tedy proniká přímo na nahé vajíčko
Stavbou vodivých pletiv – dřevní část cévních svazků tvoří tracheidy
bývají opylovány větrem, oplození zajišťuje jen jedna samčí gameta a druhá zaniká
Význam
Produkce kyslíku
Produkce organické hmoty
Brání půdní erozi
Úkryt a potrava živočichů
Dřevo (stavební materiál, palivo, papír, atd..)
Stavba těla
Vyskytují se pouze stromovité a keřovité formy
Tělo je členěno na kořen, stonek a listy
Kořeny a stonky druhotně tloustnou (činností kambia a felogenu)
Chybějí jim květy, samčí a samičí výtrusné listy tvoří oddělené šištice
Rozmnožování
Samčí šištice – jsou tvořeny tyčinkami, po dozrání se z nich uvolňuje pyl, který je přenášen větrem
Samičí šištice – jsou tvořeny plodolisty, z nichž každý nese nejčastěji dvě vajíčka
Oplození – při opylení dopadají pylová zrnka na kapku tekutiny, která se tvoří na klovém otvoru zralého vajíčka vysycháním tekutiny jsou pak vtahována dovnitř vajíčka, kde klíčí na pylovou láčku ta proniká k zárodečníkům a uvolňuje dvě spermatické buňky, jedna z nich splyne s vaječnou buňkou a vzniká zygota (z ní se vyvíjí embryo)
Oplozená vajíčka dozrávají v semena, jsou volně uložena na plodolistu
Mezi nahosemenné rostliny řadíme oddělení: Kapraďosemenné, Cykasy, Jinany, Jehličnany
Oddělení: Kapraďosemenné (luginodendrophyta)
Vymřelá skupina nahosemenných rostlin vzhledu stromových kapradin
Tato skupina je doložena z období Devonu až Křídy
Oddělené: Cykasy (cycadophyta)
Nejprimitivnější skupina semenných rostlin
Podobají se palmám či stromovým formám kapradin
Pomalu rostou, jsou nízké dvoudomé stromy (někdy keře s nevětveným kmenem)
Velké zpeřené listy nahloučené na vrcholu kmene
Největšího rozmachu dosáhly v druhohorách, dnes se vyskytují jen v tropech a subtropech (u nás se pěstují ve sklenícíh)
Jsou opylovány zejména brouky