15. Diblastika

15. DIBLASTIKA

• mnohobuněční živočichové s radiálně souměrným tělem (kromě vločkovců a houbovců), kteří jsou tvořeni dvěma zárodečnými listy:

ektoderm - vnější, kryje povrch těla

entoderm - vnitřní, vystýlá vnitřní dutinu těla

• z těchto zárodečným listů se pak tvoří všechny tkáně a orgány

KMEN: HOUBOVCI (Polifera)

• nejprimitivnější forma živočichů

• převážně mořské, občas sladkovodní

• netvoří skutečné tkáně a orgány a jejich tělo vývojově připomíná gastrulu:

- stádium embryonálního vývoje, kterým prochází oplozené vajíčko

- má dvě vrstvy buněk a obsahuje dutinu (prvostřevo)

- vrstvy se postupně transformují na zárodečné listy

- zárodek už není závislý na mRNA a je schopen samostatné transkripce

• vakovité tělo bez souměrnosti

• nemají nervovou ani cévní soustavu a dýchají celým povrchem těla

• v dospělém stádiu jsou přisedlí, ale larvy - amfiblastuly se aktivně pohybují brvami

STAVBA TĚLA

• entoderm (vnitřní vrstvu) tvoří límečkovité buňky choanocyty - pomocí nich přijímají potravu (ze středu límečku vyčnívá do centrální dutiny bičík zajišťující neustálý tok vody)
• mezi ektodermem a entodermem je pružná rosolovitá hmota - mezoglea:

- obsahuje různé typy buněk - např. amoebocyty (schopné fagocytózy, roznášejí potravu po těle houby), skleroblasty (vylučují jehlice sloužící jako vnitřní opora hub), spongoblasty (vylučují pevná a pružná spongiová vlákna), archeocyty (vznikají z nich vnitřní pupeny a pohlavní buňky)

• voda s potravou proudí do těla kanálky – ostie
• nitobuněčně potravu tráví v trávících buňkách a zbytky vycházejí vyvrhovacím otvorem – osculum
• tělo je vyztuženo navzájem spojenými jehlicemi (vápenatými, křemičitými) nebo pružnými spongiovými vlákny (některé houby mají pouze spongiová vlákna)

ROZMNOŽOVÁNÍ

• jsou to hermafrodité - dokážou produkovat zárověň vajíčka i spermie

NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ
a) vnější pučení
- u mořských, nový jedinec se neodděluje od mateřského a tvoří se kolonie

b) vnitřní pučení
- u sladkovodních, tvoří vnitřní pupeny - gemule umožňující přežít nepříznivé podmínky
- houba později odumírá a rozpadá se, přežijí pouze gemule, z nich se uvolňují archeocyty - schopny fagocytózy a améboidního pohybu; mohou se diferenciovat v řadu dalších typů buněk s různými funkcemi

POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ
• pohlavní buňky se tvoří v mezoglei
• spermie osculem opouštějí houbu a jsou ostii nasáty do jiné houby oplodní vajíčko jeho rýhováním se tvoří pohyblivá larva - amfiblastula, která později přisedá a dává vznik nové houbě

TŘÍDA: HOUBY VÁPENATÉ

• pouze mořské druhy (většinou v chladných mořích), žijí v koloniích
• mají jehlice z uhličitanu vápenatého

houba voštinatá