15. Ryboviti obratlovci
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
plamec – samec přechovává potěr i jikry v tlamě
koljuška – samec buduje hnízdo, v něm oplodní samici a jikry chrání v hnízdě
hořavka – samička klade vajíčka do škeble
mořský koník (ryba!) – samička klade jikry samečkovi do břišního vaku
• dělení ryb podle místa výskytu
1. mořské – nejvíce v šelfových oblastech – rybolov (sleď, tuňáci, makrely, sardinky)
2. sladkovodní
horní tok – nejvíce kyslíku, nejstudenější
střední
dolní tok – nejvíce živin, pomalejší proud
3. tažné → anadromní
- žijí v moři, plavou se třít do řek
- př. losos, jeseter
→ katadromní
- žijí v řekách, plavou se třít do moří
- př. úhoř (Sargasové moře)
• říční pásma
pásma se liší teplotou, množstvím kyslíku, znečištěním, rychlostí toku vody
pstruhové
lipanové
parmové
cejnové
podtřída: CHRUPAVČITÍ
starobylá skupina
1. zástupci z období prvohor
chrupavčitá kostra
vyskytuje se struna hřbetní
• stavba těla
v přední části rypec (=rostrum)
vysunovatelná dutina ústní
4 hmatové vousky
heterocerkní ploutev
hřbetní ploutev posunutá dozadu
ganoidní šupiny - v pěti řadách po těle → v jiných místech je kůže holá
ve střevě - tyflosolis - spirální řasa
■ JESETER MALÝ - 80 cm, výskyt – i na Slovensku, moře, kaviár, z něj kostnaté ryby???
■ JESETER VELKÝ - až 3 m
■ VYZA VELKÁ - až 9 m, dožívá se až 100 let, váží asi 1 t
• využití
vajíčka → kaviár (černý)
podtřída: LALOKOPLOUTVÍ
jediným zástupcem na světě je →
■ LATIMERIE PODIVNÁ
tzv. živá zkamenělina
objevena v roce 1938 v Indickém oceáně
asi 150 cm
ploutve - umístěny na masitých násadcích => z nich se předpokládá vznik kráčivých končetin u suchozemských živočichů – chodí s nimi po dně
z lalokoploutvých ryb se vyvinuli 1. obojživelníci
podtřída: DVOJDYŠNÍ
patří ke starobylým skupinám
zbytkové, téměř na vymření
1. zástupci v prvohorách (devon)
po celý život mají chordu
chrupavčitá kostra (po celý život)
kloaka
ve střevě tyflosolis
tělo bez šupin
mají nozdry (choany)
sladké vody – tropické oblasti
pokrokovější znaky
srdce se skládá ze 2 předsíní
dýchají plicními vaky
dokonalejší mozek
sladkovodní ryby
k dýchání mohou používat žábry i plicní vaky
larva dýchá vnějšími keříčkovými žábrami i vzdušný kyslík
rod: BAHNÍCI - žijí v Austrálii, Africe a Americe
■ BAHNÍK AUSTRALSKÝ - vyvinutý 1 plicní vak
■ BAHNÍK AFRICKÝ
podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ
kostěná kostra
šupiny – cykloidní nebo ktenoidní
nemají kloaku
dýchají žábrami
vyskytuje se tepenný násadec
plynový měchýř může chybět
řád: NÁSADCOPLOUTVÍ
primitivní, chrupavčitá kostra, larvy mají vnější keříčkovité žábry
velké množství hřbetních ploutví
bichir
kostnatí – kostra z kostní tkáně
řád: BEZOSTNÍ
- nemají tvrdé ploutevní paprsky