15. Ryboviti obratlovci

plamec – samec přechovává potěr i jikry v tlamě

koljuška – samec buduje hnízdo, v něm oplodní samici a jikry chrání v hnízdě

hořavka – samička klade vajíčka do škeble

mořský koník (ryba!) – samička klade jikry samečkovi do břišního vaku

• dělení ryb podle místa výskytu

1. mořské – nejvíce v šelfových oblastech – rybolov (sleď, tuňáci, makrely, sardinky)

2. sladkovodní

horní tok – nejvíce kyslíku, nejstudenější

střední

dolní tok – nejvíce živin, pomalejší proud

3. tažné → anadromní

- žijí v moři, plavou se třít do řek

- př. losos, jeseter

→ katadromní

- žijí v řekách, plavou se třít do moří

- př. úhoř (Sargasové moře)

• říční pásma

1. pásma se liší teplotou, množstvím kyslíku, znečištěním, rychlostí toku vody

   1. pstruhové

   2. lipanové

   3. parmové

   4. cejnové

podtřída: CHRUPAVČITÍ

• starobylá skupina

• 1. zástupci z období prvohor

• chrupavčitá kostra

• vyskytuje se struna hřbetní

• stavba těla

1. v přední části rypec (=rostrum)

   1. vysunovatelná dutina ústní

   2. 4 hmatové vousky

2. heterocerkní ploutev

3. hřbetní ploutev posunutá dozadu

4. ganoidní šupiny - v pěti řadách po těle → v jiných místech je kůže holá

5. ve střevě - tyflosolis - spirální řasa

■ JESETER MALÝ - 80 cm, výskyt – i na Slovensku, moře, kaviár, z něj kostnaté ryby???

■ JESETER VELKÝ - až 3 m

■ VYZA VELKÁ - až 9 m, dožívá se až 100 let, váží asi 1 t

• využití

1. vajíčka → kaviár (černý)

podtřída: LALOKOPLOUTVÍ

• jediným zástupcem na světě je →

■ LATIMERIE PODIVNÁ

1. tzv. živá zkamenělina

2. objevena v roce 1938 v Indickém oceáně

3. asi 150 cm

4. ploutve - umístěny na masitých násadcích => z nich se předpokládá vznik kráčivých končetin u suchozemských živočichů – chodí s nimi po dně

1. z lalokoploutvých ryb se vyvinuli 1. obojživelníci

podtřída: DVOJDYŠNÍ

• patří ke starobylým skupinám

• zbytkové, téměř na vymření

• 1. zástupci v prvohorách (devon)

• po celý život mají chordu

• chrupavčitá kostra (po celý život)

• kloaka

• ve střevě tyflosolis

• tělo bez šupin

• mají nozdry (choany)

sladké vody – tropické oblasti

pokrokovější znaky

1. srdce se skládá ze 2 předsíní

2. dýchají plicními vaky

3. dokonalejší mozek

4. sladkovodní ryby

5. k dýchání mohou používat žábry i plicní vaky

6. larva dýchá vnějšími keříčkovými žábrami i vzdušný kyslík

rod: BAHNÍCI - žijí v Austrálii, Africe a Americe

■ BAHNÍK AUSTRALSKÝ - vyvinutý 1 plicní vak

■ BAHNÍK AFRICKÝ

podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ

• kostěná kostra

• šupiny – cykloidní nebo ktenoidní

• nemají kloaku

• dýchají žábrami

• vyskytuje se tepenný násadec

• plynový měchýř může chybět

řád: NÁSADCOPLOUTVÍ

• primitivní, chrupavčitá kostra, larvy mají vnější keříčkovité žábry

• velké množství hřbetních ploutví

bichir

kostnatí – kostra z kostní tkáně

řád: BEZOSTNÍ

- nemají tvrdé ploutevní paprsky