15. ZIVOTNI FUNKCE ROSTLIN PRIJEM A VYDEJ LATEK, DYCHANI
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
lýkové části (floém)
rozvádění především energeticky bohaté látky (sacharidy)- ty už jsou fotosyntézou v listech upraveny, po celém rostlinném organismu → *floémový tok → všesměrný
živé buňky – sítkové buňky a sítkovice (děravé)
příjem vody ovlivňují:
teplota půdy a obsah kyslíku – čím teplejší a okysličenější tím b. přijímají víc vody
koncentrace půdního roztoku – na zasolených půdách nedostatek vody (osmotické jevy)
velikost půdních částic – čím menší, tím mají větší povrch, na který se přilnavostí (adhezí) vážou molekuly vody, nemohou pronikat do kořenů
Transpirace
= výdej vody rostlinou
transpirace pokožková – celým povrchem
transpirace průduchová – regulována otevíráním a zavíráním průduchů
ovlivňuje ji:
a) vnitřní faktory – velikost a počet průduchů, stavba listu, vlastnosti kutikuly
b)vnější faktory – teplota a vlhkost vzduchu, pohyb vzduchu, půdní vlhkost
význam: umožňuje zásobování všech částí rostliny, průduchy proniká CO2 – potřebný u fotosyntézy a dýchání
Stavba listu
z povrchu palisádový parenchym, poté houbový parenchym
Stavba průduchu
průduchy= stomata
zajišťují výměnu plynů mezi rostlinou a okolním prostředím
2 svěrací buňky, mezi sebou vytvářejí průduchovou štěrbinu
obsahují chloroplasty
na straně u štěrbiny mají ztluštělou stěnu → otevírání a zavírání (osmotické jevy)
pohyb ovlivněn i světlem, teplem a koncentrací iontů
u suchozemských rostlin – nejvíce průduchů na spodní straně, u vodních rostlin – průduchy nahoře
tam, kde rostlina vytváří místo pokožky korek průduchy nahrazeny → čočinky (lenticely) –
na kmenech a větvích, např. bez, bříza
na zimu se uzavírají zkorkovatělými b. → na jaře se protrhnou (otevřené od jara do zimy)
hydatody
zpravidla na konci listu
podobné průduchům, ale nemají možnost se zavírat → vylučují vodu ve formě kapek obsahující velké množství vápenatých solí
Minerální výživa rostlin
kromě uhlíku, kyslíku a vodíku potřebují rostliny další biogenní prvky → přijímají je ve formě iontů → ty jsou součástí půdního roztoku → jsou přijímány kořenovými vlásky:
a) pasivně – difuzí, prostorami v bun. stěnách, tzv. apoplastickou cestou
b) aktivně – symplastickou cestou, spotřebovává se energie z molekul ATP a rychlost příjmu živin je pozitivně ovlivňována intenzitou dýchání
makrobiogenní prvky
je jich hodně
C, O, N, H, H, P, S, K, Ca, Mg
hořčík – součástí molekuly chlorofylu
síra – v aminokyselinách
dusík – složkou bílkovin
mikrobiogenní prvky
je jich méně
Fe, Cu, Zn, Co, Cl
hydroponie = pěstování rostlin v kompletních živných rostocích (především pěstování zeleniny a květin ve skleních)
Buněčné dýchání
disimilace = rozklad zásobních látek na jednodušší látky
uvolnění energie z glukózy oxidací: C16H12O6 + 6O2 → 6CO2 + 6H20 + energie
etapy:
glykolýza
anaerobní odbourávání glukózy (2 molekuly pyruvátu - kvašením) – získává se energie 2 molek.