17. měkýšši, členovci

17. Měkkýši, Členovci – stavba těla, rozdělení, význam.

Kmen: MĚKKÝŠI (mollusca)

Tvoří druhý největší živočišný kmen.

Mají měkké nečlánkované tělo, druhotná tělní dutina: coelom

Žijí převážně ve vodě, někteří na souši, často produkují schránky z CaCO3 (uhličitanu vápenatého)

Slouží jako potrava pro jiné druhy živočichů včetně člověka, tvoří perle. Je to vývojově stará skupina, vyskytovali se již v prvohorách

Tělní soustavy:

1. Cévní: je otevřená, to znamená, že tělní tekutina se z cév rozlévá do těla mezi orgány. (výjimkou jsou hlavonožci). Cévní soustavu tvoří srdce a cévy.

Tělní tekutina je hemolymfa (krvomíza)

1. Dýchací:

   1. Žábra – u vodních živočichů

   2. Plicní vak

2. Trávící: je trubicovitá, nachází se zde jazyková páska = radula a chitinové zoubky (k rozmělňování/strouhání potravy).

V žaludku ústí slinivkojaterní žláza = hepatopankreas. Produkuje trávící enzymy.

1. Vylučovací: mají jedno nepárové metanefridium.

2. Nervová: gangliová

3. Smyslové orgány: Většina má oči – vznikají nahromaděním fotoreceptorů (jsou 3 typy: miskovité, váčkovité, komorové).

Mechanoreceptory – na noze a tykadlech (hmatová tykadla)

Chemoreceptory – čich, chuť (Hlemýžď rozlišuje chuť sladkou, slanou a hořkou)

1. Rozmnožovací:

   1. Hermafrodité (plži) - *u plícnatých dochází většinou ke kopulaci – jedinci si navzájem předají spermie*

   2. Gonochoristé (mlži, hlavonožci)

Vývin: Přímý – (bez larvy) u většiny zástupců

Nepřímý – (přes larvu) – u sladkovodních mlžů se larva nazývá glochidie, u mořských se nazývá veliger

Systém měkkýšů

1. Podkmen: Paplži

2. Podkmen: Skořápkatci

1. Třída: Plži

2. Třída: Mlži

3. Třída: Hlavonožci

1. Podkmen: Paplži (Amphineura)

Mají vývojově staré znaky, jsou mořští, na hlavě nemají ani oči ani tykadla.

Zástupce: • Chroustnatka středomořská – žije na skalách pevně přichycená nohou k podkladu

1. Podkmen: Skořápkatci (Conchiphera)

Mají schránku. Někdy schránka druhotně zaniká.

1. Třída: Plži

Jsou typickými představiteli měkkýšů. Charakteristickým znakem je schránka, která se nazývá ulita. Ulita je nepárová a asymetrická, je složena z CaCO3 (spodní vrstva) a konchiolinu (vrchní vrstva), uvnitř je slabá perleťová vrstva. Plži mohou ulitu uzavírat vápenatým víčkem

Mají typicky zřetelně vytvořenou hlavu s tykadly a očima. Jsou mořští, sladkovodní i suchozemští.

1. Podtřída: Předožábří

Žábra leží před srdcem, převážně mořští

Zástupci:

• Ušeň mořská – vyznačuje se duhovým perleťovým leskem vnitřku schránky (používala se k výrobě perleťových knoflíků)

• Homolice Středomořská – jedovatý druh – může být smrtelná i pro člověka

• Bahenka živorodá – sladkovodní, vyskytuje se v naší fauně. Je běžná ve stojatých vodách a poznáme ji podle víčka na noze, kterým si uzavírá schránku.