1A - Prokaryotické organismy a viry

ZÁSTUPCI:

1. ROD = Nostoc = JEDNOROŽKA – lišejníky, půda, fixují dusík, tvoří akinety

2. ROD = Oscillatoria = DRKALKA – jednoduchá nevětvená, dna kaluží

3. ROD = Chroococcus = SINIVKA – slizovité kolonie

4. ROD = Microcystis = spojeny slizem do kolonií

5. ROD = Anabeana = RŮŽENCOVKA – v planktonu (heterocyty)

6. ROD = Phormidium – povlaky na kamenech

7. ROD = SPIRULINA – vlákna stočena v levotočivou šroubovice

1. Podříše: Prochlorophyta

• Prokaryotické autonomní organismy

• Součást nanoplanktonu

• Stavbou se podobají sinicím v tylakoidech a,b karotenoidy

• Nález chlorofylu b potvrzuje vývojovou spojitost s eukaryoty

Viry

• Nebuněčné organismy stojící mimo systém živé přírody

• Jsou všude a vyvolává jed svou vlastní tvorbou → není buňka!

• Schopnost přežívat v nehostinných podmínkách a rychle se přizpůsobuje změnám podmínek → nejúspěšnější živí tvorové

• Nebuněčný organismus s eschopností množit se jen v hostitelských buňkách

• Živoucí chemikálie – nepřijímají potravu, nedýchají, nerostou, nepohybují se

• Nejmenší formy života

• Nukleoproteinové částice, které nesou genetickou informaci, ale nemají enzymy pro zajištění životních funkcí, nemají metabolický aparát a aparát pro syntézu bílkovin → HOSTITELSKÉ BUŇKY

STAVBA VIRU

• Základem je RNA a DNA uložené v bílkovinovém obalu – KAPSIDĚ

• Má geometrický a pravidelný tvar

Dělení virů:

1. Podle přítomnosti nukleových kyselin

• DNA – viry

• RNA – viry

1. Podle struktury

• Neobalené viry (vir tabákové mozaiky)

• Obalené viry (chřipka, HIV)

1. Podle hostitelských buněk

• Bakteriální viry = BAKTERIOFÁGOVÉ

• Mykoviry = viry hub

• Rostlinné viry

• Živočišné viry

VIROVÁ INFEKCE = proniknutí viru do hostitelské buňky

1. Zjevná = aparentní

• Po inkubační době se projeví zjevnými příznaky

1. Skrytá latentní

• Neprojeví se hned, až po určité době a aktivaci viru

Důsledky virové infekce

• SMRT BUŇKY = LYZE BUŇKY – rozpad buňky kvůli přemnožení viru v buňce

• POŠKOZENÍ (TKÁNĚ, ORGÁNU) – nádorové bujení, začlenění do chromozomální DNA buňky a po chvíli se tak buňka změní na nádorovou

• ZJEVNÉ NEPOŠKOZENÍ BUŇKY – virus přetrvá v buňce, aniž by se jeho DNA replikovala – latentní infekce, probudí se, až zahájí reprodukční cyklus → lyze

VIRION

• Kompletní virová částice

• Klidová forma viru

• Schopnost infikovat hostitelskou buňku a množit se v ní

• Velmi malý → elektronový mikroskop

• Geometricky pravidelná struktura

Reprodukční cyklus viru

• Každý virus je schopný infikovat pouze určitý druh buněk, kterému umožní vázat se na specifickou bílkovinu ve stěně buňky, nositelem infekčnosti je vždy nukleová kyselina

• Cyklus má 7 stupňů:

1. Vazba na povrchu buňky

2. Proniknutí do buňky

3. 3) uvolnění nukleové kyseliny

4. Replikace virové nukleové kyseliny

5. Replikace virové nukleové kyseliny syntéza virových bílkovin

6. Zrání virionů, obalení nukleové kyselinykapsidou

7. Uvolnění z buňky = lyze buňky