Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




2. Bunecna biologie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (74,58 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

otubulů okolo centrální dvojice mikrot. nemembránové organely ribozomy – ze dvou podjednotek, které jsou z bílkovin a rRNA, volně nebo u ER, tvorba bílkovin (při translaci), bílkoviny slouží jako enzymy, barviva, přenašeče, hormony…cytoskelet- vnitřní kostra, hlavně u živ. buněk, mikrotubuly (duté trubičky z třinácti šroub. vláken z tubulinu; v řasinkách, bičících, na dělící vřeténko) střední filamenta (z vláken různých bílkovin, hl. keratinu a kolagenu) mikrofilamenta (tenká vlákna tvořená dvěma řetězci bílkoviny aktinu; ve sval. buňkách) - aktin a myozin, součást svaloviny řasinky a bičíky –CM + uvnitř mikrotubuly – dvojice mikrot. uprostřed a okolo devět dvojic mikrot.; spojení s buňkou zajišťuje bazální tělísko (z devíti trojic mikrotubulů – stejná stavba jako centriola)centrozom – pouze v ŽB, ze dvou centriol (pomáhají vzniku děl. vřeténka) buněčná stěna– RB a houby, vymezuje objem buňky, vzpřimuje tělo rostlin, z celulózy, vzniká z primární stěny; při stárnutí se ukládají do BS org. a anorg. látk, usazování ligninu ( > dřevnatění) nebo korku (> korkovatění) - střední lamela – prostřední část BS – vytváří se po dělení buňky primární BS – u rostoucí buňky, prostor v BS vyplněn pektiny nebo hemicelulosou sekundární buněčná stěnaje mezi prim. stěnou a CM – přidávají se nové vrstvy – tloustne mezibuněčná hmota = extracelulární matrix – povrch CM, je hlavně z kolagenu ; pevnost, komunikace, mezib. spojení mezibuněčná spojení - plazmodesmy – v BS – kanálky s CM, spojují buňky pro průchod vody a malých molekul mezi buňkami u živočišných tkání – těsný spoj (sloučení CM), desmozomy („skoby“ mezi buňkami), mezerový spoj (kanálek) buněčná inkluze – odpadní látky v cytoplazmě buněčný cyklus -od vzniku po zánik (jaterní b. se dělí jednou za rok a neuron se nedělí) - většinou 40 – 50krát se dělí, pak umírají nebo se specializují interfáze – růst, příprava k dělení, replikace DNAbuněčné dělení dělení jádra – mitózou (vznik somatických buněk) nebo meiózou (pohl. buňky - gamety) dělení buňky (cytokineze)S-fáze – syntetická fáze – replikace DNAG1 – příprava na replikaciG2 – příprava na děleníG3 – buňka opouští cyklus neustálého dělení, specializuje se apoptóza – naprogramovaná smrt buňky generační doba – období od jednoho rozdělení k druhému, doba trvání buněčného cyklu mitóza z mateřské b. vzniknou dvě b. dceřinné se stejným počtem chromozomů (homeotypické dělení) -růst organismu, nepohlavní rozmnožování či náhrada vadných buněk profáze – přítomny chromozomy, rozpadá se jaderný obal, mizí jadérko a vzniká dělící vřeténko (ŽB - z centrozomu, který je ze dvou centriol, u každého pólu buňky je jedna jeho část, RB – vřeténko se vytváří mezi póly) metafáze – chromozomy se připojují v centromeře k dělícímu vřeténku a shromažďují se v rovníkové (ekvatoriální) rovině anafáze – chromatidy se oddělí, jsou staženy k pólům a stávají se samostatnými chromozomy telofáze – kolem chromozomů obal, zánik děl. vřeténka cytokineze – rozdělení celé buňky ŽB – dělící rýha, buňka se zaškrtí pomocí stažitelného prstence RB – destička z polysacharidů a bílkovin > BS meióza spermie (23ch) + vajíčko (23ch) = zygota (46ch) spermie a vajíčko – gamety diploidní b. – dvě sady chromozomů haploidní – jedna sada – pohl. buňky meioza – zajišťuje redukci meioza I – heterotypické dělení, chromozomy se rozdělí do dvou sad a do každé dceři. b jde jedna sada; homologické org. – sada od matky a od otce, na začátku dělení se spárují homologické chromozomy a vytvoří se bivalenty (každý chr je tvořen dvěma chromatidami, takže bivalent je tvořen čtyřmi chromatidami) profáze I – crossing-over (překřížení chromatid) zajišťuje gen. variabilitu matafáze I – bivalenty jdou do rovníkové roviny anafáze I – oddělení, chromozomy jdou k pólům telofáze I – vznikají dvě jádra s polovičním počtem chmeioza II – jako mitóza, v anafázi II vznikají dceř. b s haploidním počtem ch výsledkem je vznik čtyř dceř. buněk, které mají poloviční počet chr. gametogeneze spermatogeneze - po celé období pohlavní aktivity, zrání začíná v pubertě, ve varleti, zárodečné buňkyspermatogonie opakovaně rostou, obohacují se živinami a mitoticky se dělí naspermatocyty I. řádu = stadium růstu meioza I – 2 spermatocyty II. řádu meioza II – 4spermatidy s haploidními sadami chromozómů konečné dozrání – spermatelioza - získávají spermatidy tvar i funkci, které jsou nebytné pro proniknutí k vajíčku a jeho oplodnění: z jádra se formuje hlavička spermiecentriol vytváříbičík, který se postupně prodlužuje. Energii k poh

Témata, do kterých materiál patří