Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






2. Bunecna biologie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (74.58 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • centrozom – pouze v ŽB, ze dvou centriol (pomáhají vzniku děl. vřeténka)

  • buněčná stěna – RB a houby, vymezuje objem buňky, vzpřimuje tělo rostlin, z celulózy, vzniká z primární stěny; při stárnutí se ukládají do BS org. a anorg. látk, usazování ligninu ( > dřevnatění) nebo korku (> korkovatění)

    - střední lamela – prostřední část BS – vytváří se po dělení buňky

    primární BS – u rostoucí buňky, prostor v BS vyplněn pektiny nebo hemicelulosou

    sekundární buněčná stěna je mezi prim. stěnou a CM – přidávají se nové vrstvy – tloustne

    mezibuněčná hmota = extracelulární matrix – povrch CM, je hlavně z kolagenu ; pevnost, komunikace, mezib. spojení

    mezibuněčná spojení - plazmodesmy – v BS – kanálky s CM, spojují buňky pro průchod vody a malých molekul mezi buňkami

    u živočišných tkání – těsný spoj (sloučení CM), desmozomy („skoby“ mezi buňkami), mezerový spoj (kanálek)

    buněčná inkluze – odpadní látky v cytoplazmě

    buněčný cyklus

    -od vzniku po zánik (jaterní b. se dělí jednou za rok a neuron se nedělí)

    - většinou 40 – 50krát se dělí, pak umírají nebo se specializují

    • interfáze – růst, příprava k dělení, replikace DNA

    • buněčné dělení

      • dělení jádra – mitózou (vznik somatických buněk) nebo meiózou (pohl. buňky - gamety)

      • dělení buňky (cytokineze)

    • S-fáze – syntetická fáze – replikace DNA

    • G1 – příprava na replikaci

    • G2 – příprava na dělení

    • G3 – buňka opouští cyklus neustálého dělení, specializuje se

    apoptóza – naprogramovaná smrt buňky

    generační doba – období od jednoho rozdělení k druhému, doba trvání buněčného cyklu

    mitóza

    z mateřské b. vzniknou dvě b. dceřinné se stejným počtem chromozomů (homeotypické dělení)

    -růst organismu, nepohlavní rozmnožování či náhrada vadných buněk

    profáze – přítomny chromozomy, rozpadá se jaderný obal, mizí jadérko a vzniká dělící vřeténko (ŽB - z centrozomu, který je ze dvou centriol, u každého pólu buňky je jedna jeho část, RB – vřeténko se vytváří mezi póly)

    metafáze – chromozomy se připojují v centromeře k dělícímu vřeténku a shromažďují se v rovníkové (ekvatoriální) rovině

    anafáze – chromatidy se oddělí, jsou staženy k pólům a stávají se samostatnými chromozomy

    telofáze – kolem chromozomů obal, zánik děl. vřeténka

    cytokineze – rozdělení celé buňky

    • ŽB – dělící rýha, buňka se zaškrtí pomocí stažitelného prstence

    • RB – destička z polysacharidů a bílkovin > BS

    meióza

    spermie (23ch) + vajíčko (23ch) = zygota (46ch)

    spermie a vajíčko – gamety

    diploidní b. – dvě sady chromozomů

    haploidní – jedna sada – pohl. buňky

    meioza – zajišťuje redukci

    • meioza I – heterotypické dělení, chromozomy se rozdělí do dvou sad a do každé dceři. b jde jedna sada; homologické org. – sada od matky a od otce, na začátku dělení se spárují homologické chromozomy a vytvoří se bivalenty (každý chr je tvořen dvěma chromatidami, takže bivalent je tvořen čtyřmi chromatidami)

      • profáze I – crossing-over (překřížení chromatid) zajišťuje gen. variabilitu

      • matafáze I – bivalenty jdou do rovníkové roviny

      • anafáze I – oddělení, chromozomy jdou k pólům

      • telofáze I – vznikají dvě jádra s polovičním počtem ch

    Témata, do kterých materiál patří