2. Bunecna biologie

buněčná stěna – RB a houby, vymezuje objem buňky, vzpřimuje tělo rostlin, z celulózy, vzniká z primární stěny; při stárnutí se ukládají do BS org. a anorg. látk, usazování ligninu ( > dřevnatění) nebo korku (> korkovatění)

- střední lamela – prostřední část BS – vytváří se po dělení buňky

primární BS – u rostoucí buňky, prostor v BS vyplněn pektiny nebo hemicelulosou

sekundární buněčná stěna je mezi prim. stěnou a CM – přidávají se nové vrstvy – tloustne

mezibuněčná hmota = extracelulární matrix – povrch CM, je hlavně z kolagenu ; pevnost, komunikace, mezib. spojení

mezibuněčná spojení - plazmodesmy – v BS – kanálky s CM, spojují buňky pro průchod vody a malých molekul mezi buňkami

u živočišných tkání – těsný spoj (sloučení CM), desmozomy („skoby“ mezi buňkami), mezerový spoj (kanálek)

buněčná inkluze – odpadní látky v cytoplazmě

buněčný cyklus

-od vzniku po zánik (jaterní b. se dělí jednou za rok a neuron se nedělí)

- většinou 40 – 50krát se dělí, pak umírají nebo se specializují

• interfáze – růst, příprava k dělení, replikace DNA

• buněčné dělení

  • dělení jádra – mitózou (vznik somatických buněk) nebo meiózou (pohl. buňky - gamety)

  • dělení buňky (cytokineze)

• S-fáze – syntetická fáze – replikace DNA

• G1 – příprava na replikaci

• G2 – příprava na dělení

• G3 – buňka opouští cyklus neustálého dělení, specializuje se

apoptóza – naprogramovaná smrt buňky

generační doba – období od jednoho rozdělení k druhému, doba trvání buněčného cyklu

mitóza

z mateřské b. vzniknou dvě b. dceřinné se stejným počtem chromozomů (homeotypické dělení)

-růst organismu, nepohlavní rozmnožování či náhrada vadných buněk

profáze – přítomny chromozomy, rozpadá se jaderný obal, mizí jadérko a vzniká dělící vřeténko (ŽB - z centrozomu, který je ze dvou centriol, u každého pólu buňky je jedna jeho část, RB – vřeténko se vytváří mezi póly)

metafáze – chromozomy se připojují v centromeře k dělícímu vřeténku a shromažďují se v rovníkové (ekvatoriální) rovině

anafáze – chromatidy se oddělí, jsou staženy k pólům a stávají se samostatnými chromozomy

telofáze – kolem chromozomů obal, zánik děl. vřeténka

cytokineze – rozdělení celé buňky

• ŽB – dělící rýha, buňka se zaškrtí pomocí stažitelného prstence

• RB – destička z polysacharidů a bílkovin > BS

meióza

spermie (23ch) + vajíčko (23ch) = zygota (46ch)

spermie a vajíčko – gamety

diploidní b. – dvě sady chromozomů

haploidní – jedna sada – pohl. buňky

meioza – zajišťuje redukci

• meioza I – heterotypické dělení, chromozomy se rozdělí do dvou sad a do každé dceři. b jde jedna sada; homologické org. – sada od matky a od otce, na začátku dělení se spárují homologické chromozomy a vytvoří se bivalenty (každý chr je tvořen dvěma chromatidami, takže bivalent je tvořen čtyřmi chromatidami)

  • profáze I – crossing-over (překřížení chromatid) zajišťuje gen. variabilitu

  • matafáze I – bivalenty jdou do rovníkové roviny

  • anafáze I – oddělení, chromozomy jdou k pólům

  • telofáze I – vznikají dvě jádra s polovičním počtem ch