Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




5. Houby, rasy, lisejniky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (563,78 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

- Řasy – charakteristické znaky, rozdělení, rozmnožování, zástupci - Houby – charakteristické znaky, rozdělení, rozmnožování, zástupci - Lišejníky – charakteristické znaky, rozdělení, rozmnožování, zástupci - Význam těchto organismů v přírodě a pro člověka
ŘASY (Algae) věda, zabývající se výzkumem řas:algologiečifykologieněkteré řazeny do protista (krásnoočko) Znaky: převládá gametofyt nad sporofytemabsence cévních svazků barviva: chlorofyl (a, b, c, d) + dalšíautotrofní (někdy heterotrofní – krásnoočka) vodní prostředí (většina),vlhká místa souše, půda některé řasy vyřešily problém vysychání symbiózou s houbou a tvoří součástlišejníků. Stavba: tělo je tvořenostélkou jednobuněčné cenobium – uskupení více jednobuněčných řas ve společném obalu mnohobuněčné– vláknitá, pletivná Rozmnožování: nepohlavní rozmnožování (rozpad)pohlavně pouze za nepříznivých podmínek (splývání pohlavních buněk =izogamety – jsou rozlišené, každá gameta jiná) Význam: hlavníproducenti biomasy (živé hmoty), součástívodních ekosystémů,mikroskopické řasy tvořífytoplankton (= rostlinná složka planktonu)člověkem využívány jakopotravina, hnojiva, krmivo pro zvířata,palivo čisurovinu na výrobuvodíku,metanu abiopalivazdroj nejrůznějších látek (agar, karagen, jód, …) Rozdělení: Podle typu pomocného chlorofylu (b, c, d)červená linie (ruduchy) – chlorofyla + d, nikdy nevytváří bičíkatá stadia, mnohobuněčné: vláknité nebo pletivné stélky, barviva:fykocyanin (modrý, i u sinic) afykoeritrin (červený), především v mořích – dokáží zachytit vlnové spektrum (modro-zelené světlo) v hloubkách (180–200 m hluboko), zisk agaru,zástupci: puchratka, porphyrahnědá linie – chlorofyla + c, mohou vytvářet bičíkatá stádia, barviva:karotenoidy, v hloubkách,zástupci: skupinazlativky – dynobrion (mikroskopická řasa),rozsivky (křemičité schránky – jsou dvojí a zapadají do sebe jako krabička),chaluhy – sargassus, fukuszelenávětev – chlorofyla + b, vznikly z ní „vyšší“ zelené rostliny, nejpočetnější skupina,zástupci: skupinazelenivek – volvox, žabí vlas, chlamydomonas (kulaté, 2 bičíky);spájivky – šroubatka (spájení – konjugace), předchůdce:parožnatky – ve sladkých vodáchkrásnoočka–jednobuněčné, mají světločivnou skvrnu (stigma) – pomocí ní se pohybují v prostoru, mohou se vyživovat i heterotrofně krom fotosyntézy, pohybují se – jsou na pomezí mezi rostlinami a živočichy, žijí ve znečištěných vodách – bioindikátory znečištěných vod HOUBY (Fungi) věda, zabývající se výzkumem hub:mykologie Znaky: zásobní látka: glykogenvýstužní látka: chitinvýživa: saprofyté, heterotrofní, parazitické Stavba: základní stélky:hyfypodhoubí – mycelium (jednojaderné X mnohojaderné)plodnice +spory (pohlavní i nepohlavní) Rozmnožování: nepohlavní –pučením (kvasinky) a pomocíspor (většinou haploidní)pohlavní – méně časté, při nepříznivých podmínkách Význam: saprofytické houby urychlují rozklad organických látek, významně přispívají k tvorbě humusukvasinky – výroba vín, piva, droždí, některých mléčných výrobkůmykorhiza – symbióza mezi houbami a kořeny rostlin, mycelium houby porůstá kořeny a saje z nich organické látky, obrovský povrch mycelia nasává z okolní půdy vláhu a rozpuštěné minerální látky, takže jich rostlina získá mnohem vícléčiva (penicilin)parazité, původci chorob, dřevokazné houby, lišejníky Rozdělení: Hlenky – nemají buněčnou stěnu, nevytváření mycelium, velké plazmodium (mnohojaderný útvar), v půdě na dřevě, trávě nebo mechu;zástupci: vlčí mléko, slizovkaChytridiomycety– mají chitinovou buněčnou stěnu, nevytváří mycelium, parazitické;zástupci: rakovinovec bramborový, parazit obojživelníků (původce mykóz obojživelníků)Oomycety– mají celulózní buněčnou stěnu, vytváří mycelium bez přehrádek, pohyblivé výtrusy, parazité vyšších rostlin;zástupci: plíseň bramborová, plíseň okurková, vřetenatka révováPravé houby = Eumycota Zygomycéty = spájivky– vytváří mycelium bez přihrádek, saprofytické plísně, výtrusnice vznikají nepohlavně anebo spájením;zástupci: plíseň hlavičková, kropidlovec černavý, hmyzomorka, spájivky Endomycety– jednobuněčné nebo vytváří velmi jednoduchá mycelia, rozmnožování nepohlavně – pučením;zástupci: kvasinky (schopnost trvale žít v anaerobních podmínkách – alkoholové kvašení) Askomycety = vřeckovýtrusné– vyvinuté mycelium s přehrádkami, největší skupina hub, nepohlavní (konidie = nepohlavní výtrusy) i pohlavní rozmnožování (8 výtrusů – askospory ve společném obalu), většinou základ lišejníků;zástupci: padlí, paličkovice nachová, štětičkovec, kropidlák, lanýž, smrž Basidiomycety = stopkovýtrusné– vytváří mycelium s přehrádkami, výrazné plodnice, pohlavní rozmnožování;zástupci: rzi, dřevomorka, choroše, žampión, mochomůrka, holubinka, hřib, klouzek, kozák, … LIŠEJNÍKY (Lichenes) Znaky: trvalá symbióza dvou organismů –houba + řasa / sinicehouba (nejčastěji vřeckovýtrusná) tvoří základ stélky, nasává vodu s minerálními látkami a dokáže ji udržetfotosyntetizující organismus – řasa nebo sinice, žije uvnitř houby, provádí fotosyntézu, poskytuje houbě organické látkysnesou extrémně suché prostředí, přežívají v horkách pouštích i v tundřeuchytí se i na hladké skálerostou velmi pomalu (třeba i 1 mm za rok), dožívají se značného stáří Rozmnožování: pohlavně – většinou askospory, bezvýznamné (rozmnožuje se pouze houba)nepohlavně – pomocí úlomků stélky nebo soredií (malá klubíčka houbových vláken s buňkami řasy nebo sinice) Význam: urychlují zvětrávání hornin, podílí se na tvorbě humusubioindikátory kvality ovzduší – citlivost na SO2v severských zemích jako palivo, izolace budov, krmivo pro zvířataněkteré lišejníky zdroj léčivdříve jako zdroj přírodních barviv Zástupci: mapovník zeměpisnýterčník zednímisničkaterčovka bublinatádutohlávkyprovazovka vousatá

Témata, do kterých materiál patří