5. Houby, rasy, lisejniky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ŘASY (Algae)
věda, zabývající se výzkumem řas: algologie či fykologie
některé řazeny do protista (krásnoočko)
Znaky:
převládá gametofyt nad sporofytem
absence cévních svazků
barviva: chlorofyl (a, b, c, d) + další
autotrofní (někdy heterotrofní – krásnoočka)
vodní prostředí (většina), vlhká místa souše, půda
některé řasy vyřešily problém vysychání symbiózou s houbou a tvoří součást lišejníků.
Stavba:
tělo je tvořeno stélkou
jednobuněčné
cenobium – uskupení více jednobuněčných řas ve společném obalu
mnohobuněčné – vláknitá, pletivná
Rozmnožování:
nepohlavní rozmnožování (rozpad)
pohlavně pouze za nepříznivých podmínek (splývání pohlavních buněk = izogamety – jsou rozlišené, každá gameta jiná)
Význam:
hlavní producenti biomasy (živé hmoty), součástí vodních ekosystémů, mikroskopické řasy tvoří fytoplankton (= rostlinná složka planktonu)
člověkem využívány jako potravina, hnojiva, krmivo pro zvířata, palivo či surovinu na výrobu vodíku, metanu a biopaliva
zdroj nejrůznějších látek (agar, karagen, jód, …)
Rozdělení:
Podle typu pomocného chlorofylu (b, c, d)
červená linie (ruduchy) – chlorofyl a + d, nikdy nevytváří bičíkatá stadia, mnohobuněčné: vláknité nebo pletivné stélky, barviva: fykocyanin (modrý, i u sinic) a fykoeritrin (červený), především v mořích – dokáží zachytit vlnové spektrum (modro-zelené světlo) v hloubkách (180–200 m hluboko), zisk agaru, zástupci: puchratka, porphyra
hnědá linie – chlorofyl a + c, mohou vytvářet bičíkatá stádia, barviva: karotenoidy, v hloubkách, zástupci: skupina zlativky – dynobrion (mikroskopická řasa), rozsivky (křemičité schránky – jsou dvojí a zapadají do sebe jako krabička), chaluhy – sargassus, fukus
zelená větev – chlorofyl a + b, vznikly z ní „vyšší“ zelené rostliny, nejpočetnější skupina, zástupci: skupina zelenivek – volvox, žabí vlas, chlamydomonas (kulaté, 2 bičíky); spájivky – šroubatka (spájení – konjugace), předchůdce: parožnatky – ve sladkých vodách
krásnoočka – jednobuněčné, mají světločivnou skvrnu (stigma) – pomocí ní se pohybují v prostoru, mohou se vyživovat i heterotrofně krom fotosyntézy, pohybují se – jsou na pomezí mezi rostlinami a živočichy, žijí ve znečištěných vodách – bioindikátory znečištěných vod
HOUBY (Fungi)
věda, zabývající se výzkumem hub: mykologie
Znaky:
zásobní látka: glykogen
výstužní látka: chitin
výživa: saprofyté, heterotrofní, parazitické
Stavba:
základní stélky: hyfy
podhoubí – mycelium (jednojaderné X mnohojaderné)
plodnice + spory (pohlavní i nepohlavní)
Rozmnožování:
nepohlavní – pučením (kvasinky) a pomocí spor (většinou haploidní)
pohlavní – méně časté, při nepříznivých podmínkách
Význam:
saprofytické houby urychlují rozklad organických látek, významně přispívají k tvorbě humusu
kvasinky – výroba vín, piva, droždí, některých mléčných výrobků
mykorhiza – symbióza mezi houbami a kořeny rostlin, mycelium houby porůstá kořeny a saje z nich organické látky, obrovský povrch mycelia nasává z okolní půdy vláhu a rozpuštěné minerální látky, takže jich rostlina získá mnohem víc
léčiva (penicilin)
parazité, původci chorob, dřevokazné houby, lišejníky