5. Houby, rasy, lisejniky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rozdělení:
Hlenky – nemají buněčnou stěnu, nevytváření mycelium, velké plazmodium (mnohojaderný útvar), v půdě na dřevě, trávě nebo mechu; zástupci: vlčí mléko, slizovka
Chytridiomycety – mají chitinovou buněčnou stěnu, nevytváří mycelium, parazitické; zástupci: rakovinovec bramborový, parazit obojživelníků (původce mykóz obojživelníků)
Oomycety – mají celulózní buněčnou stěnu, vytváří mycelium bez přehrádek, pohyblivé výtrusy, parazité vyšších rostlin; zástupci: plíseň bramborová, plíseň okurková, vřetenatka révová
Pravé houby = Eumycota
Zygomycéty = spájivky – vytváří mycelium bez přihrádek, saprofytické plísně, výtrusnice vznikají nepohlavně anebo spájením; zástupci: plíseň hlavičková, kropidlovec černavý, hmyzomorka, spájivky
Endomycety – jednobuněčné nebo vytváří velmi jednoduchá mycelia, rozmnožování nepohlavně – pučením; zástupci: kvasinky (schopnost trvale žít v anaerobních podmínkách – alkoholové kvašení)
Askomycety = vřeckovýtrusné – vyvinuté mycelium s přehrádkami, největší skupina hub, nepohlavní (konidie = nepohlavní výtrusy) i pohlavní rozmnožování (8 výtrusů – askospory ve společném obalu), většinou základ lišejníků; zástupci: padlí, paličkovice nachová, štětičkovec, kropidlák, lanýž, smrž
Basidiomycety = stopkovýtrusné – vytváří mycelium s přehrádkami, výrazné plodnice, pohlavní rozmnožování; zástupci: rzi, dřevomorka, choroše, žampión, mochomůrka, holubinka, hřib, klouzek, kozák, …
LIŠEJNÍKY (Lichenes)
Znaky:
trvalá symbióza dvou organismů – houba + řasa / sinice
houba (nejčastěji vřeckovýtrusná) tvoří základ stélky, nasává vodu s minerálními látkami a dokáže ji udržet
fotosyntetizující organismus – řasa nebo sinice, žije uvnitř houby, provádí fotosyntézu, poskytuje houbě organické látky
snesou extrémně suché prostředí, přežívají v horkách pouštích i v tundře
uchytí se i na hladké skále
rostou velmi pomalu (třeba i 1 mm za rok), dožívají se značného stáří
Rozmnožování:
pohlavně – většinou askospory, bezvýznamné (rozmnožuje se pouze houba)
nepohlavně – pomocí úlomků stélky nebo soredií (malá klubíčka houbových vláken s buňkami řasy nebo sinice)
Význam:
urychlují zvětrávání hornin, podílí se na tvorbě humusu
bioindikátory kvality ovzduší – citlivost na SO2
v severských zemích jako palivo, izolace budov, krmivo pro zvířata
některé lišejníky zdroj léčiv
dříve jako zdroj přírodních barviv
Zástupci:
mapovník zeměpisný
terčník zední
misnička
terčovka bublinatá
dutohlávky
provazovka vousatá