Říše-HOUBY

1 Říše HOUBY (Fungi) Zkoumáním hub se zabývá mykologie.  Houby se objevují již v prvohorách ale rozkvět zaznamenávají v druhohorách  Jednobuněčné nebo mnohobuněčné organismy  Základ těla tvoří eukaryotická buňka, neobsahuje plastidy  Heterotrofní organismy  Neobsahují žádná asimilační barviva  Energii přijímají z organických látek.  Zásobní látkou je glykogen nebo olej. Nikdy ne škrob.  Součástí jejich buněčné stěny je chitin (polysacharid složený z monosacharidových jednotek obsahující dusík). Stavba těla  Stélky hub jsou jednoduše vláknité nebo větvené.  Soubor houbových vláken = hyf tvoří podhoubí = mycelium, z podhoubí mohou za určitých podmínek vyrůstat plodnice.  Houbové pletivo – plektenchym. Výživa hub a) parazitismus – choroš b) saprofyté – živý se rozkládajícími se zbytky těl – václavka c) symbióza – soužití dvou či více organismů 1) lichenismus – lišejník + houba 2) mykorrhýza – soužití s kořeny vyšších rostlin Rozmnožování Nepohlavní rozmnožování  Pučení – růst dceřiné buňky z buňky mateřské  Výtrusy – tvoří se ve výtrusnicích nebo na povrchu houbových vláken Typy výtrusů: rejdivé výtrusy s bičíky = zoospory – u vodních hub a některých plísní Konidie – barevné, uvolňují se přímo z vláken podhoubí, vně výtrusnic Endospory – vznikají uvnitř výtrusnic:  Askospory – vznikají ve vřeckách (výtrusnice) – vřeckovýtrusné  Basidiospory – stopkovýtrusé houby Převažuje nepohlavní rozmnožování pomocí spor 2 Pohlavní rozmnožování Zpravidla jednou v roce při setkání různěpohlavních podhoubí (dává vznik odolným sporám přečkávajícím nepříznivé podmínky) Fáze pohlavního cyklu: Plazmogamie – spojení protoplastů dvou buněk, vzniká dvojjaderná fáze (dvě haploidní různopohlavní jádra v jedné buňce) Karyogamie – splynutí dvou jader v jedno diploidní jádro Mióza – redukční dělení na 4 haploidní jádra Pohlavní rozmnožování – izogamie i anizogamie Význam  Rozkladači (reducenti, dekompozitoři) – tím se podílejí na koloběhu uhlíku, dusíku a dalších živin v biosféře a na tvorbě humusu  Mají mineralizační činnost – organické látky přeměňují na jednoduché rozpustné anorganické látky  Využívají se v biotechnologiích – výroba antibiotik, enzymů, vitamínů, růstových látek, …  Negativní - znehodnocování potravin, nižší výnosy při pěstování rostlin, onemocnění živočichů i člověka Systém hub Oddělení Chytridiomycety Oddělení Mikrosporidie Oddělení Zygomycety Oddělení Houby vřeckovýtrusné Oddělení Houby stopkovýtrusné Oddělení Chytridiomycety Mnohojaderné, trubicovité podhoubí, stěny podhoubí a spor jsou z chitinu a glukanu, zoospory a gamety mají 1 bičík. Patří sem saprofyté žijící ve vodě nebo ve vlhkém prostředí i parazité kulturních rostlin. Zástupci: Lahvičkovka – cizopasí v buňkách klíčících rostlin zelí, kapusty, brukve, květáku. Klíčící rostliny pod dělohami tmavnou, ohýbají se a odumírají Rakovinovec bramborový – Synchytrium endobioticum Napadá lilkovité rostliny, způsobuje rakovinu brambor 3 Oddělení Mikrosporidie (Hmyzomorky) Jednobuněční, nitrobuněční parazité – buňky hmyzu, ryb i dalších živočichů. Mikrosporidie se vyznačují řadou znaků, které považujeme za primitivní a dříve byly důvodem řazení mezi prvoky. Chybí jim centrioly i jakékoliv respirační organely (mitochondrie). Spory mají v klidové fázi jedno nebo několik jader, hrubé endoplazmatické retikulum, ribozomy, vakuolu a drobné váčky. Ve vegetativní fázi tvoří bezblanné buňky, které pronikají do buněk tkání hostitele, zde se množí a později vytváří spory s chitinovou stěnou. Spory obsahují stočené pólové vlákno, které se vymrští a pronikne do hostitelské buňky, přes vlákno se dostane do hostitelské buňky plazmatický obsah spory. Hmyzomorka včelí – způsobuje včelí úplavici, úhyn včel Hmyzomorka bourcová Oddělení Zygomycety Trubicovité, mnohojaderné podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Kropidlovec černavý Plíseň hlavičková – Mucor mucedo Vytváří bělavé povlaky bohatě rozvětveného mycelia, ze kterého vyrůstají kulovité výtrusnice s černými výtrusy (nepohlavní rozmnožování). Pohlavní rozmnožování – pokud se setkají různopohlavní podhoubí, na vláknech se vytvoří kyjovité větve, rostoucí proti sobě. Po dotyku se oba konce oddělí od podhoubí přehrádkami a změní se v gametangia, která splynou v diploidní zygosporu, ta se uvolní od podhoubí, je odolná vůči nepříznivým podmínkám a má dlouhodobou životnost. V příznivých podmínkách začne klíčit v nosič = sporangiofor, zakončený výtrusnicí = sporangiem. Při klíčení dochází k meiotickému dělení jader, takže výtrusy ve výtrusnicích jsou haploidní a fyziologicky rozlišené. 4 Oddělení Houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) Tvorba specializovaného sporangia, které se nazývá vřecko = askus, ve vřecku dochází k redukčnímu dělení a vzniku haploidních endospor = askospory. Třída Kvasinky (Endomycetes, Hemiascomycetes) Nejčastěji jednobuněčné houby, ale některé mají i vláknité hyfy. Rozmnožování Nepohlavní – pučení – po pučení dceřinné buňky zůstávají často pohromadě a tvoří řetízky (nepravá podhoubí = pseudomycelia) Pohlavní – nastává pokud se zmenší množství živných látek a vody v prostředí, ve vegetativních buňkách proběhnou meiotická dělení, v každé buňce = vřecku vzniknou 4 haploidní výtrusy, 2 a 2 fyziologicky rozlišené. Vřecko praskne a výtrusy se uvolní a v příhodném prostředí začnou klíčit v buňky. 2 fyziologicky rozlišené buňky splynou v zygotu, která pučením vytváří nové buňky. Kvasinky obsahují enzymy, vitamíny skupiny B, bílkoviny a řadu dalších látek. Kvašení ovocných šťáv, kynutí těsta. Nejznámější jsou: Kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) - zkvašují sladinu na pivo, užívají se ke kynutí těsta a k výrobě piva. Kromě enzymů obsahují i vitaminy B. Kvasinka vinná (Saccharomyces ellipsoideus) - přezimují v půdě, odkud se dostávají na bobule vinné révy a po vylisování moštu způsobují jeho kvašení na víno. Třída Vřeckovýtrusné houby (Ascomycetes) Nejpočetnější skupina hub, v substrátu přežívají jako haploidní podhoubí s jednojadernými buňkami. Hyfy jsou přehrádkované, v přehrá