Říše-HOUBY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Zástupci:
Rod Štětičkovec (Penicillinum) - Některé druhy produkují antibiotika (Penicillinum notatun – penicilín) –
ničí bakterie, jiné způsobují zrání sýrů
Rod Kropidlák – zrání sýru rokfóru
Paličkovice nachová (Claviceps purpurea) - její tvrdohoubí (námel) je zdrojem alkaloidů k výrobě léčiv
Druhy s plodnicemi: Smrž obecný (Morchella esculenta) - vytváří velké masité plodnice
Ucháč obecný - prudce jedovatý
Lanýž černý (Tuber melanosporum)
Chřapáč
Některé druhy způsobující padlí (napadá listy ovocných stromů, růží, chmele), moniliózu (zahnívání
ovoce), šedé plesnivění jahod, strupovitost ovoce.
Oddělení Houby stopkovýtrusné
- převážně saprofyté
- významní dekompozitoři v lesních a lučních ekosystémech
- vlákna jsou přehrádkovaná, v místě otvoru mají soudečkovitý útvar, jehož otvor zajišťuje spojení
sousedních buněk
- nemají morfologicky rozlišené pohlavní orgány
- nepohlavně se rozmnožují konidiemy
- výtrusy vznikají na koncích kyjovitých buněk zvaných bazidie
- mnoho druhů vytváří různě barevné a tvarově specifické plodnice, plodnici tvoří třeň, na ni nasedá
klobouk, na spodu klobouku je hymenofor (hrotnatý, lupenitý nebo rourkovitý) s hymeniem
(výtrusorodé rouško), některé mladé plodnice jsou obaleny plachetkou, postupným růstem se
plachetka trhá a zanechává na klobouku zbytky a na bázi třeně pochvu, někdy je u mladých plodnic
hymenofor pokryt závojem – spojuje okraj klobouku s tření, po roztržení závoje zůstává prsten
lemující třeň
(plodnice se konzumují, ale musí růst na nezamořených místech, protože mají velkou schopnost
vstřebávat škodlivé látky, některé plodnice obsahují jedy, halucinogeny nebo látky vyvolávající
střevní potíže)
6
Rozmnožování:
nepohlavní rozmnožování je málo časté, jen u některých druhů, probíhá pomocí konidií, fragmentací mycelia, tvorbou speciálních
útvarů = sclerotia
pohlavní rozmnožování bazidiospory ( haploidní pohlavně rozlišené výtrusy), klíčí v primární haploidní jednojaderné mycelium,
dojde ke kontaktu dvou houbových vláken vzniklých z pohlavně rozlišených výtrusů, nastává
plazmogamie ( splynutí buněčné plazmy ne však jader ), vzniká sekundární dvoujaderné mycelium, jeho
koncové buňky kyjovitě zduří a vznikají bazidie ( výtrusonosná stopka) tvořící tenkou vrstvičku zvanou
výtrusorodé rouško ( hymenium). Teprve ve výtrusorodém roušku plodnice dochází ke splynutí jader =
karyogamie a následuje meiotické dělení. Vzniknou čtyři pohlavně rozlišená haploidní jádra, která se
dále vyvinou ve čtyři stopkaté haploidní bazidiospory. Dvoujaderné podhoubí roste časově neomezeně
dlouho a je schopné v příhodných podmínkách vytvořit plodnice.