Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Říše-HOUBY

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (761.3 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Zástupci: 

Rzi  
parazité rostlin, u některých se střídají v průběhu života hostitelé, během vývoje vytváří několik forem, 
netvoří plodnice 
Rez travní (Puccinia graminis) - parazituje na všech obilovinách a travách, její mezihostitel je dřišťál, 
významně snižuje výnosy obilovin, napadá pletiva listů a zamezuje asimilaci, vytváří 4 druhy výtrusů 
(jarní – prášilové, letní – rezavé, zimní výtrusy – černé, bazidiospory) 
Rez švestková – potřebuje švestku a sasanku 
 
Sněti  parazité kulturních rostlin se specifickými vývojovými cykly 
Sněť kukuřičná (Ustilago maydis) - způsobuje velké nádory v meristémech rostliny. V těchto nádorech je 
velké množství spor odolných vůči nízkým teplotám a suchu. Infekce se přenáší z rostliny na rostlinu. 
Napadené rostliny se musí spálit. 
Sněť pšeničná (Ustilago tritici) 

Prašná sněť ovesná (U. avenae)  
Prašná sněť ječná (U. hordei) - přeměňují semeníky napadených rostlin . Místo obilek se vytvoří výtrusy, 
které jsou přenášeny větrem. 
Mazlavá sněť pšeničná (Tilletia caries) – napadá  klasy pšenice, ve kterých přeměňuje obilky na 
mazlavou hmotu páchnoucí po shnilých rybách.  
 
Dřevokazné houby tvoří polštářkovité slizké plodnice, saprofyté nebo parazité s enzymatickým aparátem schopným rozkládat 
dřevo, rozrušují celulózu nebo dřevovinu (lignin) 
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) – saprofyt žijící na jehličnanech, způsobující značné škody 
v budovách  
Choroš šupinatý (Polyporus squamosus) vytvářející mohutné šupinaté plodnice přirůstající bokem 
k podkladu.  
Václavka obecná (Armillaria mellea) 
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) 
 
Jedlé houby např. hřibovité – hřib hnědý (Boletus badius), hřib smrkový (Boletus edulis), křemenáč osikový ( 
Leccinum aurantiacum), kozák březový (Leccinum scabrum), pačárkovité – žampion ovčí (Agaricus 
arvensis), bedla vysoká(Macroleptiota procera) nebo čirůvkovité – čirůvka májovka (Calocybe gambosa) 
 
Jedovaté houby 
Muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná, závojenka olovová Nejedlé houby 
Hřib satan, hřib žlučník (hořčák) Mnohé stopkovýtrusné houby mají léčivé účinky - antibakteriální, antivirové a cytostatické. 
Význam hub Četné druhy hub (většinou vřeckovýtrusné) žijí v symbióze se sinicemi, nebo zelenými řasami jako 
lišejníky (Lichenes). Lišejníky jsou ekologicky vyhraněnou skupinou, schopnou růstu na místech, na nichž 
by samotné řasy či houby nemohly existovat. Odumřelé stélky vytvářejí základ humusové vrstvičky, 
umožňující život vyšším rostlinám. V arktických krajích jsou potravou býložravců.  
Rozmnožují se nepohlavně (odlamováním stélky, nebo vytvářením drobounkých tělísek - soredií - 
spletenců podhoubí s buňkami řas či sinic)  
 
 
 

Témata, do kterých materiál patří