Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Říše-HOUBY

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (761.3 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

Oddělení Houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) 

 
Tvorba specializovaného sporangia, které se nazývá vřecko = askus, ve vřecku dochází k redukčnímu 
dělení a vzniku haploidních endospor = askospory
 
Třída Kvasinky (Endomycetes, Hemiascomycetes) 

 
Nejčastěji jednobuněčné houby, ale některé mají i vláknité hyfy. 
 
Rozmnožování Nepohlavní – pučení – po pučení dceřinné buňky zůstávají často pohromadě a tvoří řetízky (nepravá 
podhoubí = pseudomycelia) 
 
Pohlavní – nastává pokud se zmenší množství živných látek a vody v prostředí, ve vegetativních buňkách 
proběhnou meiotická dělení, v každé buňce = vřecku vzniknou 4 haploidní výtrusy, 2 a 2 fyziologicky 
rozlišené. Vřecko praskne a výtrusy se uvolní a v příhodném prostředí začnou klíčit v buňky. 2 
fyziologicky rozlišené buňky splynou v zygotu, která pučením vytváří nové buňky. 
 
Kvasinky obsahují enzymy, vitamíny skupiny B, bílkoviny a řadu dalších látek. Kvašení ovocných šťáv, 
kynutí těsta.  
 
Nejznámější jsou: 
Kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) - zkvašují sladinu na pivo, užívají se ke kynutí těsta a k 
výrobě piva. Kromě enzymů obsahují i vitaminy B. 
Kvasinka vinná (Saccharomyces ellipsoideus) - přezimují v půdě, odkud se dostávají na bobule vinné 
révy a po vylisování moštu způsobují jeho kvašení na víno. 
 
 
 
Třída Vřeckovýtrusné houby (Ascomycetes) 

 
Nejpočetnější skupina hub, v substrátu přežívají jako haploidní podhoubí  
s jednojadernými buňkami. Hyfy jsou přehrádkované, v přehrádce je jednoduchý  
otvor v přehrádce, umožňující přechod plazmy a jader.

 
 
Rozmnožování 

a)  nepohlavně – velmi rozšířené, z podhoubí se vytvářejí různé typy plodniček (sporangií), nebo 

nosičů (konidioforů), nesoucích nepohlavní výtrusy - konidie (velké množství), tvoří barevné 
povlaky (červené, zelené, žluté). 

b)  pohlavně - dojde k vytvoření pohlavních orgánů (gametangia), a to samčí kyjovitá mnohojaderná 

anteridia a samičí kulovitá mnohojaderná askogonia, která mohou mít výrůstek (trichogyn). 
Anteridium se přiloží k askogoniu, dochází k rozpuštění buněčných stěn. V případě, že je vytvořen 
výrůstek, po dotyku vzniká otvor, kterým přechází obsah anteridia do askogonia. Jádra samčí a 
samičí se přikládají k sobě, ale nesplynou. Tomuto říkáme plazmogamie. Po dělení putují samčí a 
samičí jádra pospolu do askogenních hyfů, na jejichž koncích vznikají zpětné výběžky  - háky. 
Teprve zde samčí a samičí jádra splývají (karyogamie). Z háků se vytvoří kyjovitá vřecka, ve 
kterých diploidní jádra projdou meiózou a následující mitózou. Výsledkem je osm haploidních 
jader, která se přemění na výtrusy (askospory). Zralá vřecka se poté otírají a uvolňují haploidní 
výtrusy do okolí. 

Témata, do kterých materiál patří