Říše-HOUBY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
4
Oddělení Houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Tvorba specializovaného sporangia, které se nazývá vřecko = askus, ve vřecku dochází k redukčnímu
dělení a vzniku haploidních endospor = askospory.
Třída Kvasinky (Endomycetes, Hemiascomycetes)
Nejčastěji jednobuněčné houby, ale některé mají i vláknité hyfy.
Rozmnožování Nepohlavní – pučení – po pučení dceřinné buňky zůstávají často pohromadě a tvoří řetízky (nepravá
podhoubí = pseudomycelia)
Pohlavní – nastává pokud se zmenší množství živných látek a vody v prostředí, ve vegetativních buňkách
proběhnou meiotická dělení, v každé buňce = vřecku vzniknou 4 haploidní výtrusy, 2 a 2 fyziologicky
rozlišené. Vřecko praskne a výtrusy se uvolní a v příhodném prostředí začnou klíčit v buňky. 2
fyziologicky rozlišené buňky splynou v zygotu, která pučením vytváří nové buňky.
Kvasinky obsahují enzymy, vitamíny skupiny B, bílkoviny a řadu dalších látek. Kvašení ovocných šťáv,
kynutí těsta.
Nejznámější jsou:
Kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) - zkvašují sladinu na pivo, užívají se ke kynutí těsta a k
výrobě piva. Kromě enzymů obsahují i vitaminy B.
Kvasinka vinná (Saccharomyces ellipsoideus) - přezimují v půdě, odkud se dostávají na bobule vinné
révy a po vylisování moštu způsobují jeho kvašení na víno.
Třída Vřeckovýtrusné houby (Ascomycetes)
Nejpočetnější skupina hub, v substrátu přežívají jako haploidní podhoubí
s jednojadernými buňkami. Hyfy jsou přehrádkované, v přehrádce je jednoduchý
otvor v přehrádce, umožňující přechod plazmy a jader.
Rozmnožování
a) nepohlavně – velmi rozšířené, z podhoubí se vytvářejí různé typy plodniček (sporangií), nebo
nosičů (konidioforů), nesoucích nepohlavní výtrusy - konidie (velké množství), tvoří barevné
povlaky (červené, zelené, žluté).
5
b) pohlavně - dojde k vytvoření pohlavních orgánů (gametangia), a to samčí kyjovitá mnohojaderná
anteridia a samičí kulovitá mnohojaderná askogonia, která mohou mít výrůstek (trichogyn).
Anteridium se přiloží k askogoniu, dochází k rozpuštění buněčných stěn. V případě, že je vytvořen
výrůstek, po dotyku vzniká otvor, kterým přechází obsah anteridia do askogonia. Jádra samčí a
samičí se přikládají k sobě, ale nesplynou. Tomuto říkáme plazmogamie. Po dělení putují samčí a
samičí jádra pospolu do askogenních hyfů, na jejichž koncích vznikají zpětné výběžky - háky.
Teprve zde samčí a samičí jádra splývají (karyogamie). Z háků se vytvoří kyjovitá vřecka, ve
kterých diploidní jádra projdou meiózou a následující mitózou. Výsledkem je osm haploidních
jader, která se přemění na výtrusy (askospory). Zralá vřecka se poté otírají a uvolňují haploidní
výtrusy do okolí.