11. Výměna plynů

11. VÝMĚNA PLYNŮ

Krycí pletiva rostlin

• ochrana před nadměrnou transpirací, radiací, přehřátím, před průnikem infekcí a před okusem (herbivoři, fytofágové)

• zprostředkovávají výměnu vody, minerálních látek, plynů mezi rostlinou a prostředím

• mají aerenchym – velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, typický parenchym vodních a bahenních rostlin, slouží ke zlepšení výměny plynů mezi prostředím a rostlinou

• podle původu rozlišujeme:

• primární – vznikají z primárních meristémů, epidermis + rhizodermis

• sekundární – pokožka stonku se při tloustnutí trhá a vzniká druhotné krycí pletivo

• z felogenu pod pokožkou vzniká:

• korek (směrem k povrchu): bňky postupně odumírají a vyplní se vzduche, ztloustlé buněčné stěny chrání stonek před poškozením, vypařováním, vzduchem, bakteriemi

• zelená kůra (směrem dovnitř)

• pod prvním felogenem se zakládají další felogeny a všechna pletiva ležící vně odumírají, vysychají a trhají se – tvoří borku („kůru“): u buku je hladká, u dubu drsná

Pokožka – je jednovrstevnná, bez mezibuněčných prostor

1. rhizodermis

• nachází se na povrchu kořene

• není chráněná kutikulou, umožňuje příjem vody (zvětšuje absorpční povrch kořene)

• v absorpční zóně kořene vytváří kořenové vlášení (= absorpční trichomy)

• funkce: nasává a zadržuje vodu

b) epidermis

• nachází se na povrchu primárních stonků, listů a reprodukčních orgánů (=nadzemní orgány)

• většinou jedna vrstva buněk bez mezibuněčných prostor

  • má: kutikulu – tukovou vrstvičku na povrchu – brání vysychání rostliny

průduchy – regulují výdej a příjem plynů (vodní páry, kyslíku a CO2), ovlivňují tedy dýchání, fotosyntézu i vedení vody v rostlině

• dvě svěrací buňky ledvinovitého nebo činkovitého tvaru, mezi nimi průduchová štěrbina

chlupy (trichomy): výrůstky pokožkových buněk vznikající z trichoblastů

1. dělení dle počtu buněk: jednobuněčné, mnohobuněčné

2. dělení dle funkce: krycí (hlošina), žahavé (kopřiva), žláznaté (chmel), absorpční (kořenové vlášení, viz dál

hydatody (vodní skuliny)

• podobná struktura jako průduchy, ale nemají možnost se uzavírat

• jejich prostřednictvím se z těla rostlin vytlačuje přebytečná voda ve formě kapek – gutace

lenticely

• drobný bradavičnatý útvar na povrchu některých rostlin, navazující na mezibuněčné prostory vnitřních pletiv

• Do určité míry připomínají svou funkcí průduchy

• Umožňuje výměnu plynů mezi pletivem rostliny a atmosférou.

• Vyskytují se zejména na kmenech a větvích, existují však v některých případech i na kořenech a plodech

borka

• odumřelá, povrchová vrstva hustého stonku (kmene) nebo kořene, je tvořena odumřelými buňkami. Bývá často nesprávně označovaná jako kůra, má ochrannou funkci.

• borka některých rostlin má léčivé účinky, např. dubová.

• kmen dřevin druhotně tloustne díky dělivému pletivu kambiu a borka na povrchu kmene praská

• k její obnově slouží dělivé pletivo felogén – nachází se mezi lýkem (floémem) a borkou.

• směrem ke středu kmene produkuje buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Směrem ven produkuje korek (felém). Nově vzniklé buňky brání přístupu živin ke starším (blíže povrchu) a ty proto odumírají.