11. Výměna plynů

• nosohltan

  • horní část hltanu (spojení s trávicí soustavou)

  • spojen Eustachovou trubicí se středním uchem

  • nosohltanové mandle („adenoidní vegetace“, lymfatické uzliny) → možnost zbytnění

• hrtan

  • chrupavčitá část (6 cm)

  • chrupavky: štítná, prsténcová, hlasivkové, příklopková → spojení klouby a vazy

  • orgán fonace (tvorba hlasu): od hlasivkových chrupavek jsou ke štítné chrupavce napnuty hlasivkové vazy

  • křížení dýchacích cest s trávicími – otevírání/zavírání příklopky hrtanové (epiglottis) – odděluje hrtan a hltan

  • nejužší místo dýchacích cest (alergie → zbytnění sliznic → hrozí i udušení!)

• průdušnice

  • cca 12 cm trubice nacházející se před jícnem

  • vyztužená chrupavkami

  • vystlána řasinkovou tkání

Tvorba hlasu

• probíhá pomocí hlasivky, jež je podložena hlasivkovými vazy

  • vazy se díky pohybům chrupavek a svalů pohybují - napínají se, přibližují a oddalují

• napjaté hlasové vazy se při výdechu rozechvívají a vzniká tón

  • tón je rezonancí v dutinách nad hrtanem formován do barvy lidského hlasu

• podkovovité chrupavky (15–20) spojené vazivem – pohyby hlavy

• ve sliznici množství hlenových žlázek

• průdušky

  • 2 chrupavčité trubice, ve které se ve výši čtvrtého hrudního obratle (Th 4) dělí průdušnice

  • vstupují do plic a dále se dělí na průdušinky (bronchioly) n-tého řádu (dle počtu dělení)

PLÍCE

• hlavní párový respirační orgán umístěný v hrudní dutině; levá plíce 2 laloky, pravá plíce 3 laloky

• kryty blánou poplicnicí (srůstá s plicním vazivem), která přechází v pohrudnici (vystýlá hrudní dutinu) → mezi nimi pohrudniční štěrbina/dutina s tekutinou (klouzání obou blan při dýchacích pohybech)

• v pohrudniční dutině podtlak, drží plíce rozepjaté – při průniku vzduchu (např. úraz hrudníku) → pneumotorax (dochází ke smrštění plic)

• obě plíce odděleny mezihrudím (mediastinum)

• plicní báze (základna) leží na brániční klenbě

• plicní branka (hilus) – vstup/výstup cév

• plicní váčky s plicními sklípky (alveoly; jedna vrstva buněk, průměr 0,3 mm, až 400 miliónů sklípků, plocha 80–100 m2) – dochází k přestupu plynů po tlakovém spádu (parciální tlak, fyzikální principy)

PLICNÍ VENTILACE, DÝCHACÍ POHYBY, MECHANISMUS DÝCHÁNÍ - pojmy

• dýchací svaly: bránice, mezižeberní svaly, při výdechu i břišní

• dýchání: žeberní (více u dospělých) × brániční (více u dětí)

• vdech = aktivní proces, vzduch nasáván, plíce se rozepínají, bránice se pohybuje směrem dolů

• výdech = pasivní proces, vzduch vypuzován, plíce se smršťují, dýchací svaly ochabují, bránice směrem nahoru

• vitální kapacita plic = maximální množství vzduchu, které můžeme vydechnout po největším možném nádechu (cca 4 litry) – spirometr

• dechový objem = objem vzduchu, který se vymění při každém vdechu (cca 0,5 litru v klidu)

• dechová frekvence = počet vdechů za minutu (cca 16 v klidu)

• minutový dechový objem = objem vzduchu vyměněný za minutu (cca 8 litrů = 0,5 litru × 16 dechů)

• inspirační rezervní objem = objem vzduchu, který můžeme ještě usilovně vdechnout po klidném nádechu (až 3 litry)

• exspirační rezervní objem = objem vzduchu, který můžeme ještě usilovně vydechnout po klidném výdechu (do 1,5 litru)

• reziduální plicní objem = objem vzduchu, který není možné z plic vydechnout (0,5–1 litr)