11. Výměna plynů

List

• postranní, většinou zelený orgán s omezeným růstem

• probíhá v něm fotosyntéza, transpirace a výměna plynů s okolním prostředím

• skládá se z

• listové čepele - plochá část listu

• řapíku - stopkovitá část listu, na jeho spodní části se někdy tvoří pochva s ochrannou funkcí, lístky s řapíkem = řapíkaté, bez řapíku = přisedlé

• žilnatiny – soustava cévních svazků viditelná na čepeli

• palisty – výrazné výběžky listu v místech, kde list nasedá na stonek (u některých listů, např růže hrách)

TŘÍDĚNÍ LISTŮ

podle uspořádání žilnatiny

• zpeřená - typická pro většinu rostlin (dvouděložné)

• vidličnatá – nejstarší (jinan)

• rovnoběžná – jednoděložné (tráva)

• souběžná - typická pro jednoděložné rostliny

• dlanitá – dvouděložné (javor)

podle postavení na stonku:

• střídavé listy – ze stonku vyrůstají střídavě (bříza)

• vstřícné listy – ze stonku vyrůstají ve dvojicích (hluchavka)

• přeslen – z jednoho místa vyrůstá několik listů současně (vraní oko, smetanka lekářská)

• přízemní

TVAR LISTŮ

jednoduché listy

• čepel je souvislá, vytváří jeden spojený celek

• celistvé listy: nejsou členěné v úkrojky nebo laloky (např. listy jehlicovité, oválné, srdčité, kopinaté ap.)

• členěné listy: čepel vytváří výrazné úkrojky nebo laloky, mohou být: peřeně členěné (např. dub) nebo dlanitě členěné (např. javor)

složené listy

• čepel je složená z několika lístků

• zpeřené: lístky vyrůstají v řadách, mohou být:

• lichozpeřené (s nepárovým lístkem na konci, např. trnovník akát)

• sudozpeřené (bez nepárového lístku na konci, např. hrachor)

• dlanitě složené: lístky vyrůstají z jednoho místa, podle počtu lístků se označují např. jako trojčetné (jetel), pětičetné (jírovec) ap.

• U některých rostlin se vyskytuje různolistost (heterofylie), kdy na jedné rostlině najdeme několik odlišných typů listů. Častá je např. u obojživelných rostlin, kde se výrazně liší listy rostoucí pod hladinou a listy vyčnívající nad hladinu.

PŘÍČNÝ ŘEZ LISTEM

• POKOŽKA – na svrchní i spodní straně listu, pokryta kutikulou s průduchy převážně na spodní straně

• MEZOFYL – mezi spodní a svrchní pokožkou, je rozlišen na:

• palisádový parenchym – pod svrchní pokožkou listu, je tvořen protáhlými buňkami s velkým množstvím chloroplastů

• houbový parenchym – buňky nepravidelného tvaru obsahující menší množství chloroplastů, jsou odděleny velkými mezibuněčnými prostorami, sběrné buňky houbového parenchymu odvádějí asimiláty, které vznikají v mezofylu, do lýka cévních svazků

• CÉVNÍ SVAZKY – mají vodivou funkci a zpevňují list, od mezofylu jsou odděleny parenchymatickou nebo sklerenchymatickou pochvou, postupným rozvětvováním se ztenčují, uspořádání cévních svazků (žilek) v listové čepeli se nazývá listová žilnatina