11. Výměna plynů
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vzdušnice
vzdušnicovci
přivádějí vzduch přímo k orgánům × oběh pouze k rozvodu živin (na rozdíl od žaber)
dýchací pohyby - svalstvo zadečku
transport plynů - difuze v tělních tekutinách
Jícnové dýchání
u polostrunatců je přední část jícnu opatřena dvěma řadami žaberních štěrbin.
štěrbin může být od 2 do 200
Hltanožaberní vak pláštěnců
pláštěnci mají rozšířený hltan s žaberními štěrbinami = hltanožaberní vak, který slouží
k výměně plynů (dýchání) i k filtrování
Nepravé vzdušnice
terestričtí korýši
dýchání vzdušného kyslíku
kyslík přechází do krve, teprve pak převáděn k orgánům
jsou to prakticky "žábry" adaptované k příjmu vzdušného kyslíku
na povrch ústí pouze malým otvorem - stigma
Žábry obratlovců
bohatě cévami zásobené tam, kde probíhá výměna plynů
voda nasávána do ústního otvoru a žaberních štěrbin → střídavě vzniká podtlak a přetlak
žaberní štěrbiny vyztuženy žaberními oblouky
spiraculum - redukovaná žaberní štěrbina čelistnatců, nenese žábry
pseudobranchie = sekundárně vytvořené žábry u žraloků
metamorfóza v jazylku = hydrobranchiální aparát - u neotenických obojživelníků
Mihule − žaberní koš a v něm 7 žaberních otvorů, v každém otvoru žaberní lupínky
Paryby − 5 (až 7) žaberních oblouků, které nejsou kryty skřelemi (hltan vytváří žaberní koš, který je perforovaný a vyztužený pěti páry žaberních oblouků. Voda vstupuje do těla ústním otvorem, vstupuje do žaberního koše a ven vytéká žaberními štěrbinami.
K dýchání je nutný neustálý pohyb paryby)Ryby − mají žaberní koš vyztužen 4 páry žaberních oblouků, které jsou kryty kostěnými skřelemi (na okrajích skřelová blána).
pohybem blány je zajištěn pohyb vody. Mezi oblouky jsou štěrbiny. Na povrchu žaberních oblouků jsou žaberní plátky tvořené žaberními lupínky, které zvětšují plochu.
řada ryb má vyvinut plynový měchýř, který někdy slouží i jako pomocný dýchací orgán
Plynový měchýř
dorzální vychlípenina hltanu
u živočichů ve vodách s nízkým obsahem kyslíku - umožňuje dýchání vzdušného kyslíku
Nozdratí, dvojdyšní
u těchto ryb se vyvinuly vnitřní nozdry
a 1 nebo 2 plíce (z plynového měchýře), takže dokážou dýchat vzdušný kyslík (přídatné dýchání).
Plíce – obojživelníci
larvy − dýchají žábrami a kůží
dospělci: nozdry → dutina ústní → hrtan → plíce
plíce - dva duté vaky, mírně zvrásněné nebo hladké, jsou tenkostěnné (vychlípeniny jícnu, evolučně z plynového měchýře), dýchací plocha velmi malá − pouze povrch, dýchání pomocí kůže − účastní se z 50 % (bez tohoto dýchání − udušení)
protože nemají hrudní koš, tvrdé patro ani bránici, vzduch polykají
skřehotání – blanité bubínky v koutcích úst samečků zesilují vydávané zvuky