11. Výměna plynů

MODIFIKACE LISTU

• děložní listy

• první listy obsažené už v zárodku semene (vyživují ho, mají jinou stavbu než listy asimilační)

• počet děloh v zárodku semene kolísá, u jednoděložných rostlin bývá jedna, dvouděložné klíčí obvykle dvěma dělohami, nahosemenné rostliny mohou mít 2-18 děložních listů

• trny – ochranná funkce

• trnovník achát – trny vznikly přeměnou palistů (palistové trny)

• bodlák – trny vznikly přeměnou úkrojků listové čepele

• dřišťál (celé listy)

• heterofylie – různý tvar listů na jedné rostlině

• břečťan

• hedera

• palisty

• srostlé s listovou bází či řapíkem (růže)

• báze listu rozvinuta v pochvu

• listové úponky – umožňují přichycení, např. hrách

• láčkovka – střední část listu přeměněna v úponku

• cibule – zdužnatělé listy, slouží k hromadění látek a vegetativnímu rozmnožování

• listeny – redukované listové útvary, v jejichž úžlabí vyrůstají květy nebo květenství (anturia, pokojová rostlina)

• miříkovité – tvoří obal

• plevy a pluchy – u květenství trav

• lapací zařízení – u některých masožravých rostlin

Fylogeneze dýchacích soustav

• dýchání = výměna plynů mezi organismem a okolním prostředím

• úzká souvislost s oběhovou soustavou (kyslík rozváděn tělními tekutinami)

• Dýchání je vnější (výměna plynů mezi prostředím a dýchacími orgány) a vnitřní (výměna plynů mezi tělními buňkami
  a mimobuněčnou tekutinou, zde výměnu plynů zajišťuje zejména oběhová soustava

Dýchání celým povrchem těla

• Prvoci, houbovci, žahavci, ženušky, žížaly

• závisí na celkové velikosti těla i aktivitě živočicha (málo se pohybující živočichové s nízkým metabolismem)

• lze přijímat kyslík z vody i ze vzduchu (potřeba zvlhčení)

Střevní dýchání

• sliznice střeva = permeabilní membrána - propustná pro rozpuštěné živiny i pro plyny

• sumýši - slepé výběžky sloužící výhradně k dýchání = vodní plíce

• převážně u vodních bezobratlých

Ambulakrální soustava

• ostnokožci

• paprsčitě rozvětvená dýchací soustava

• původní funkce ambulakrální soustavy byla zřejmě trávicí,
  u dnešních ostnokožců panožky slouží
  k pohybu, jako smyslový orgán (hmat) nebo k dýchání

Žábry bezobratlých

• vychlípené okrsky povrchu těla (ektodermální původ) uzpůsobené k difuzi plynů

• cévami bohatě protkaná zřasená tkáň

• výměna plynů mezi vnějším prostředím a tělními tekutinami

• vznikají topograficky z různého materiálu

  • epipodit - jedna z větví končetiny u korýšů

  • ctenidia - u mlžů - podílejí se na filtraci potravních částic z vody

  • u terestrických pod povrch - plicní vaky - na povrch těla stigma (dýchací otvor)

  • podobné u Pulmonata (plicnatí plži) - vývod pneumostom (původem ze stěny pláště)

• plíce jsou tvořeny dutinou plicního vaku, což je přeměněná plášťová dutina. Vnitřní stěna je řasnatá nebo houbovitá, aby měly plíce větší povrch. Stěna plášťové dutiny je bohatě protkána vlásečnicemi a hemolymfa se tak dostává do styku se vzduchem