Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




27. Vztah organismu a prostředí

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (41 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

27. MAT. OTÁZKA Vztah organismu a prostředí Člověk – neoddělitelná součást řady ekosystémů Životní prostředí člověka – vše, s čím je člověk ve vzájemném vztahu a co ho obklopuje Historický vývoj vlivu člověka na prostředí: rozlišujeme 3 základní období: lovecko-sběračské – až do mladší doby kamenné lze vliv člověka na prostředí posuzovat jako vliv ostatních skupin organismů, tedy život v souladu s ekosystémem, pokud docházelo ke změnám prostředí, jednalo se o změny dočasné, vratné a lokálně omezené zemědělsko-pastevecké – mladší doba kamenná přinesla změny ve způsobu života i obživy, změny vyvolané činností člověka byly trvalejší a často nevratné (těžba v dolech, domestikace zvířat,…) první vážné regionální změny prostředí průmyslové (industriální) – posledních 400 let přineslo zatím největší změny prostředí, věda a technika výrazně ovlivnily růst lidské populace a způsob života lidí, klesá množství neobnovitelných zdrojů energie a látek a biologická rozmanitost přírody, často jde o změny nevratné a transgenerační ( přenášené z generace na generaci) většina problémů souvisí s nárůstem lidské populace Globální problémy: problémy ovlivňující celou planetu explozivní růst lidské populace destrukce životního prostředí (znečišťování ovzduší, vody, půdy,…) surovinová a energetická krize (nebezpečí vyčerpání zdrojů) klimatické změny (týkají se zvýšené koncentrace CO2 v ovzduší skleníkový efekt) vymírání druhů (způsobené zničením přirozeného prostředí nebo lovem) válečné konflikty (nebezpečí použití jaderných nebo biologických zbraní) globální problémy jsou doprovázenéglobálními změnami (skleníkový efekt, oteplování planety, tání ledovců,…) Znečištění ovzduší: emise – pevné, kapalné nebo plynné látky dostávající se do ovzduší imise – vznikají reakcemi emisí se složkami vzduchu, dostávají se na Zem hl. zdroje znečišťování ovzduší: tepelné elektrárny, domácí topné systémy, doprava,… Látky v ovzduší zhoršující kvalitu ovzduší rozdělujeme na: plyny přirozeně se vyskytující v atmosféře (CO2), v důsledku lidské činnosti je produkován v nadbytečné míře skleníkový efekt nejedovaté sloučeniny škodící nepřímo svými reakcemi s dalšími látkami ovzduší, (freony) vznik ozonové díry toxické látky: oxid siřičitý (SO2) – spalováním paliv v atmosféře reaguje s vodou a kyslíkem za vzniku kys. sírové kyselé deště : oxidy dusíku – na jejich vzniku se podílí energetika a průmysl, doprava a vytápění, samotné dráždí dýchací cesty, v atmosféře se mohou měnit n HNO3 nebo dusičnany (kyselé deště) : organické sloučeniny – zejména methan, toluen, polyaromatické uhlovodíky, dioxiny, chlorované uhlovodíky,… Smog (z angličtiny – smoke, fog kouř a mlha) – směs exhalací kouřových plynů, výfukových plynů a mlhy vytvářející se za zvláštních meteorologických podmínek zvláště ve velkých, přelidněných městech. Ohrožuje zdraví člověka (dráždí dýchací cesty, oči,…). Za slunečných dnů ve městech vzniká tzv. fotochemický smog – podporuje tvorbu přízemního ozonu a následně toxických látek, které jsou velmi nebezpečné. Znečištění vody biologické – silážní šťávy, močůvka, fekálie, hnijící organická hmota, městské odpadní vody,… chemické – způsobuje průmysl například: průmyslovými hnojivy – N, P splachovány srážkami do vody eutrofizace vody (nadměrná násobenost základními živinami) přemnožení řas a sinic smrt jiných organismů a zahnívání vod ropou a ropnými produkty – vytváří filtr na hladině zabraňování okysličení vody zahnívání, slepení peří ptáků a srsti savců těžkými kovy – kumulují se v tělech ryb detergenty – čistící a mycí prostředky , obsahují povrchově aktivní látky, vytváří na hladině pěnu, odmašťují peří ptáků fyzikální – způsobené např. odpadním teplem z elektráren, radioaktivním zářením Ohrožení půdy zhutňování půdy – slehnutí půdy užíváním těžké mechanizace eroze – rozrušování a odnos půdy vodou a větrem, způsobená nevhodným hospodářstvím chemizace– používání pesticidů a nadměrné hnojení imise – prostřednictvím srážek nebo spadem z ovzduší (kyseliny, těžké kovy, uhlovodíky) skládky komunálního odpadu – může dojít k průsaku škodlivých látek Ochrana životního prostředí strategie trvale udržitelného rozvoje = rozvoj, který by uspokojoval potřeby lidstva v současnosti, aniž by ohrožoval potřeby budoucnosti usilování o harmonii mezi člověkem a přírodou každý člověk by měl uspokojit své základní potřeby (nezávadná potrava, voda,…) i budoucí generace by měly uspokojit své základní potřeby aspoň jako tato hledání rovnováhy mezi právy a svobodou jedince a jeho zodpovědnosti vůči ostatním lidem a přírodě ochrana probíhá na státní úrovni (ministerstvo životního prostředí), prostřednictvím nevládních organizací, politických stran a hnutí (Český svaz ochránců přírody) nebo na úrovni mezinárodní (Greenpeace) Ochrana přírody v ČR vyhlašování chráněných území, pro která jsou vypracovány plány péče, patří sem: národní park – velkoplošné území s omezenou průmyslovou a zemědělskou výrobou, s výskytem vzácných druhů (Krkonoše, Šumava) chráněná krajinná oblast – velkoplošné území s harmonicky utvářenou krajinou, kladen důraz na šetrné využívání zdrojů (Český ráj, Beskydy) národní přírodní rezervace – maloplošné území, málo ovlivněné lidskými zásahy (Boubínský prales, Praděd) přírodní rezervace – maloplošné území s regionálním významem (Prachovské skály) národní přírodní památka – maloplošný přírodní útvar, často s výskytem vzácných druhů nebo významných geologických jevů (Pravčická brána) přírodní památka – přírodní útvar nebo menší území s regionálním významem, často s výskytem vzácných nebo ohrožených druhů (Kunratický les) ochrana konkrétních druhů (státem podporované zoologické zahrady, chovné stanice,…) motoring stavu životního prostředí – na základě poznatků stanoveny hygienické normy a limity územní rozvoj a plánování probíhající na základě poznatků krajinné ekologie (krajinná ekologie – snaží se sladit ekonomické aktivity s typem krajiny) Populace – soubor organismů všeho druhu v určitém čase a místu Společenství – více druhů žij

Témata, do kterých materiál patří