9. Houby, lišejníky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
9. HOUBY, LIŠEJNÍKY
HOUBY (Fungi)
Mykologie - nauka o houbách, zkoumá různé vlastnosti hub, jejich využití, vliv na lidský organismus
BB hub:
BS – chitin
Zásobní látky – glykogen, lipidy
Neobsahuje plastidy
Znaky společné s:
Rostlinami:
Mají stélky
Buňky s BS
Vakuoly
Rodozměna
Živočichy:
Glykogen nebo tuk
Chitin
Heterotrofové
Eukariotická buňka (pokročilejší a mladší)
Obecná stavba těla hub
Vláknitá stélka
Základem stélky = hyfy (jednotlivá vlákna) jejich spleť = mycelium (podhoubí)
Primitivní houby – hyfy bez přehrádek
Dokonalejší houby – přehrádky oddělující jednojaderné nebo dvoujaderné bb
Příznivé podmínky houbová pletiva → plodnice spory (výtrusy)
Na rozdíl od vyšších rostlin mohou spory vznikat i jako výsledek pohlavního procesu (splývání dvou haploidních buněk)
Výživa a způsob života
Heterotrofové (zdrojem stavebních látek, energie – organické látky z okolí)
Saprofytické houby:
Organické látky z mrtvých těl rostlin a živočichů
Urychlují rozklad organických látek → přispívají k tvorbě humusu (ekologický význam)
Parazitické houby:
Cizopasí na živých organismech (většinou rostlinách)
Choroby způsobené houbami = mykózy
Symbionti:
Prospěšné soužití s jiným organismem (cévnatou rostlinou)
Získávají organické látky, rostlině odevzdávají anorganické látky
Většina aerobní (anaerobní - kvasinky)
Vyžadují vlhké prostředí (na teplotu a světlo nenáročné)
Produkce mykotoxinů (některé) → jsou toxické, často karcinogenní
Velmi citlivé na přítomnost těžkých kovů (Cu, Pb, Hg, Cd…) → využití při ochraně proti houbovým parazitům
Rozmnožování
Vegetativní rozmnožování
Fragmentace stélky = z původní stélky více klonů
Nebo dělení bb u jednobb druhů
Nepohlavní rozmnožování
Tvorba velkého množství bb → rozšiřování do okolí
U parazitických hub
Pučení
Růst dceřiné bb z bb mateřské
Nepohlavní výtrusy (mitospory)
Tvorba ve výtrusnicích, z bb houbových vláken nebo ve specifických ložiskách
Pohlavní rozmnožování
Výměna genetické informace
Vznik odolných spor
Pohlavní cyklus:
Primitivní houby
Střídání haploidní a diploidní fáze
Pokročilé houby (vřeckovýtrusné, stopkovýtrusné)
Plazmogamie – spojení protoplastů dvou bb → vznik dvoujaderné fáze (=dikaryotická fáze – 2 haploidní různopohlavní jádra v jedné bb) → dělení bb → vznik dikaryotické hyfy
Karyogamie – splynutí 2 jader v jedno diploidní jádro (probíhá na povrchu plodnic)
Meióza – redukční dělení na 4 haploidní jádra → vznik haploidních meiospor (=pohlavní výtrusy)
Odd.: Hlenky (Myxomycota)
Nemají BS
Nevytvářejí mycelium
Žijí v podobě:
Jednotlivých buněk – bičíkaté nebo měňavkovité
Mnohojaderného útvaru = plazmodium → z něj vyrůstají drobné plodnice – tvoří výtrusy (slizovitá plazmodia najdeme v půdě na dřevě, v trávě…)