9. Houby, lišejníky

• Z výtrusu → pohyblivá stádia dvojího typu (myxomonády, myxaméby)

• Tato stádia jsou schopná samostatné existence, živí se aktivně, jsou schopné měnit svůj tvar z jednoho typu na druhý.

• Pokud podmínky nejsou příznivé a tyto stádia by umřela hlady, začnou se shlukovat, vytvářejí zygotu a z něho pak vzniká mnohojaderné plazmodium. Z něho vyrůstají plodnice → podoba „houby“

• Většina hlenek vypadá jako plivanec

• Zástupci:

  • Vlčí mléko (Lycogala) - oranžové nebo růžové plazmodium

  • Slizovka práškovitá (Fuligo) - žluté, bílé nebo šedé plazmodium (vzhledem připomíná zvratky)

Odd.: Chytridiomycety (Chytridiomycota)

• Chitinová BS

• Nevytvářejí mycelium

• Žijí jako jednotlivé buňky nebo mnohojaderné útvary

• Většinou parazitické

• Zástupci:

  • Rakovinec bramborový (Synchytrium endobioticum)

Odd.: Oomycety- řasovky (Oomyceta)

• Celulózní BS

• Vytváří mycelium bez přihrádek

• Parazité vyšších rostlin

• Blízce příbuzné hnědým řasám

• Mají pohyblivé výtrusy, velmi složitá rodozměna

• Zástupci:

  • Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) – napadá listy brambor, rajčat; šíří se ve vlhkém období

  • Plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis) – napadá listy okurek, dýní, melounů

  • Vřetenatka révová (Plasmopara viticola) – nejvýznamnější choroba vinné révy, napadá listy i plody

  • Vodní plísně (Saprolegnia, Achlya…) – jsou saprofytické, často napadají i poraněné a oslabené ryby

Odd.: PRAVÉ HOUBY (Eumycota)

• BS vždy chitin

• Vždy mycelium

• Třída: Zygomycety

• Třída: Endomycety

• Třída: Vřeckovýtrusné houby

• Třída: Stopkovýtrusné houby

Třída: Zygomycety „spájivé houby“ (Zygomycetes)

• Saprofytické plísně

• Vznik výtrusnic:

1. Přímo z mycelia (nepohlavní cestou)

2. Jako následek spájení – hyfy dvou jedinců se k sobě přiblíží a kopulují → v místě kopulace vznikne společný útvar, kde se jádra z obou hyf spárují → něj vznikne jedna odolná diploidní zygospora, která přežívá nepříznivé podmínky (zima, sucho) → v příznivých podmínkách vyklíčí výtrusnice

• Zástupci:

• Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – bílé mycelium s černými výtrusnicemi

• Kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) – tmavé mycelium, hojná „černá plíseň“ na potravinách

• Hmyzomorka (Entomophthora) – parazituje na oslabených mouchách a jiném hmyzu (hlavně na podzim)

Třída: Endomycety (Endomycetes)

• Jednobuněčné nebo velmi jednoduché mycelium

• Nepohlavní rozmnožování → pučení (po rozdělení jader z mateřské buňky vypučí buňka dceřiná)

• Hlavní zástupci – KVASINKY:

• Anaerobní alkoholové kvašení:

• C6H12O6 (glukoza, cukr) → 2 CH3CH2OH (ethanol, alkohol) + 2 CO2

• Výroba vín

• Výroba piva

• Výroba destilátů

• Výroba droždí

• Výroba některých mléčných výrobků

• Kožní kvasinky (Candida) – kožní plísňová onemocnění

1. Výroba vín: z rozdrcených hroznů (rmut) se vylisuje šťáva (mošt) → díky vinným kvasinkám (běžně přítomny v přírodě) kvašení bez přístupu kyslíku (ale s možností úniku CO2) → usazení kvasinek a nečistot → stáčení do láhví

2. Výroba piva: slad (naklíčený a usušený ječmen) → povaření a nasazení pivních kvasinek (v přírodě se nevyskytují) → kvašení → po usazení kvasinek a zrání (piva „ležáky“) stáčení do sudů nebo do láhví

3. Výroba destilátů: šťáva se sacharidy (z ovoce, z naklíčených obilovin ap.) → kvas (bez přístupu vzduchu) → destilace v palírně

4. Výroba droždí: lisované pivní kvasinky s moukou, v teple při dostatku živin uvolňují velké množství CO2 (kynutí těsta)