9. Houby, lišejníky

• Zástupci:

1. Lupenité houby

• Ve spodní části klobouku – lupeny (vytváří se výtrusy)

• Klobouk + lupeny + třeň (někdy redukované, třeň může chybět)

• Bedla vysoká

• Čirůvka kravská

• Helmovka žlutonohá

• Hlíva ústřičná

• Hnojník inkoustový

• Holubinka lesklá, holubinka trávozelená

• Muchomůrka růžovka, muchomůrka tygrovaná, muchomůrka zelená, muchomůrka červená

• Pavučinec plyšový

• Ryzec kravský

• Pečárka polní (žampion)

• Voskovka papouščí, voskovka stálá

• Špička obecná

• Lysohlávka česká

• Václavka smrková

• Čechratka podvinutá

1. Hřibovité houby

• Nejbezpečnější houby

• Všechny mykorhizní

• Hřib dubový, hřib hnědý, hřib žlučník, hřib modračka, hřib satan, hřib žlutomasý

• Klouzek sličný

• Kozák březový

• Křemenáč březový

1. Břichatkovité houby

• Výtrusy se vyvíjejí uvnitř uzavřené plodnice – ven až po dozrání obalů, nebo vzniklým otvorem na vrcholu

• Hadovka smrdutá

• Květnatec Archenův

• Pýchavka obecná

Otrava houbami

• Pravé otravy

• Vznik díky toxinům (jedovaté houby i po uvaření)

• Špatnou úpravou hub – nedostatečné vaření, přemrzlé houby, staré houby, zapařené houby, špatně uskladněné houby

• Nepravé otravy

• Alergie na některé druhy

• Kontaminované houby (vysoký obsah těžkých kovů, ozářené)

• Pseudootravy

• Člověkem vyvolané nevolnosti ze strachu, že se otrávil houbami

První pomoc při zjištěné otravě houbami:

1. Rychle vyvolat zvracení

2. Konzultace s toxikologickým informačním střediskem

3. Pokud se otrava potvrdí → co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc (tel. 155, 112). Před příchodem lékaře podávat aktivní uhlí a hodně pít

4. Velmi důležité – zajištění vzorků hub, případně vzorky stolice nebo zvratků, ze kterých se dá odhalit zdroj otravy

Mykorhiza

• Symbióza (vzájemně výhodné soužití) mezi houbami a kořeny rostlin (většinou dřevin)

• Mycelium houby na kořeni organické látky (z rostlin)

• Zvětšení povrchu kořene větší příjem vody a minerálů (rostlina získá víc než při samostatném růstu)

• Typická pro stopkovýtrusé a některé vřeckovýtrusé houby

• Trvalé vázání houby na 1 rostlinu (např. hřib smrkový, klouzek modřínový…)

• Umělé očkování mykorhizních hub na kořeny – v praxi - snazší přežití sazenic stromů v poškozených lesích (Krušné hory, Krkonoše, Šumava…), pro umělé množení některých bylin (např. orchidejí)

LIŠEJNÍKY (lichenizované houby)

• Trvalá symbióza 2 organismů

• Houba + fotosyntetizující organismus (sinice, řasa) = lichenismus

Stavba:

1. svrchní kůra

2. houbová vlákna – dřeň, ve které se nachází sinice nebo řasa

3. houbová vlákna – dřeň

4. spodní kůra

5. rhizoidy, příchytná vlákna

1. Houba- mykobiont

• Tvoří základ stélky → určuje tvar

• Svými vlákny nasává vodu a minerální živiny

• Díky korovitému povrchu dokáže udržet anorganické látky uvnitř