9. Houby, lišejníky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Plachetka – obaluje mladé plodnice → její roztrhání – vznik pochvy
Prstenec
Zástupci:
Lupenité houby
Ve spodní části klobouku – lupeny (vytváří se výtrusy)
Klobouk + lupeny + třeň (někdy redukované, třeň může chybět)
Bedla vysoká
Čirůvka kravská
Helmovka žlutonohá
Hlíva ústřičná
Hnojník inkoustový
Holubinka lesklá, holubinka trávozelená
Muchomůrka růžovka, muchomůrka tygrovaná, muchomůrka zelená, muchomůrka červená
Pavučinec plyšový
Ryzec kravský
Pečárka polní (žampion)
Voskovka papouščí, voskovka stálá
Špička obecná
Lysohlávka česká
Václavka smrková
Čechratka podvinutá
Hřibovité houby
Nejbezpečnější houby
Všechny mykorhizní
Hřib dubový, hřib hnědý, hřib žlučník, hřib modračka, hřib satan, hřib žlutomasý
Klouzek sličný
Kozák březový
Křemenáč březový
Břichatkovité houby
Výtrusy se vyvíjejí uvnitř uzavřené plodnice – ven až po dozrání obalů, nebo vzniklým otvorem na vrcholu
Hadovka smrdutá
Květnatec Archenův
Pýchavka obecná
Otrava houbami
Pravé otravy
Vznik díky toxinům (jedovaté houby i po uvaření)
Špatnou úpravou hub – nedostatečné vaření, přemrzlé houby, staré houby, zapařené houby, špatně uskladněné houby
Nepravé otravy
Alergie na některé druhy
Kontaminované houby (vysoký obsah těžkých kovů, ozářené)
Pseudootravy
Člověkem vyvolané nevolnosti ze strachu, že se otrávil houbami
První pomoc při zjištěné otravě houbami:
Rychle vyvolat zvracení
Konzultace s toxikologickým informačním střediskem
Pokud se otrava potvrdí → co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc (tel. 155, 112). Před příchodem lékaře podávat aktivní uhlí a hodně pít
Velmi důležité – zajištění vzorků hub, případně vzorky stolice nebo zvratků, ze kterých se dá odhalit zdroj otravy
Mykorhiza
Symbióza (vzájemně výhodné soužití) mezi houbami a kořeny rostlin (většinou dřevin)
Mycelium houby na kořeni organické látky (z rostlin)
Zvětšení povrchu kořene větší příjem vody a minerálů (rostlina získá víc než při samostatném růstu)
Typická pro stopkovýtrusé a některé vřeckovýtrusé houby
Trvalé vázání houby na 1 rostlinu (např. hřib smrkový, klouzek modřínový…)
Umělé očkování mykorhizních hub na kořeny – v praxi - snazší přežití sazenic stromů v poškozených lesích (Krušné hory, Krkonoše, Šumava…), pro umělé množení některých bylin (např. orchidejí)
LIŠEJNÍKY (lichenizované houby)
Trvalá symbióza 2 organismů
Houba + fotosyntetizující organismus (sinice, řasa) = lichenismus
Stavba:
svrchní kůra
houbová vlákna – dřeň, ve které se nachází sinice nebo řasa
houbová vlákna – dřeň
spodní kůra
rhizoidy, příchytná vlákna
Houba- mykobiont
Tvoří základ stélky → určuje tvar
Svými vlákny nasává vodu a minerální živiny
Díky korovitému povrchu dokáže udržet anorganické látky uvnitř