2. Dědičnost mnohobuněčného organismu

GENETIKA ORGANISMŮ

• pro charakter dědičnosti organismů má zásadní význam jejich způsob rozmnožování
• jedinec vzniklý nepohlavním rozmnožováním je považován za přímého pokračovatele rodičovského organismu, získává nezměněné obě sady chromozomů, má stejné genetické vybavení (soubor těchto jedinců = klon)• jedinec vzniklý pohlavním rozmnožováním získává jednu sadu chromozomů od otce a druhou od matky, genetické vybavení tvoří kombinace alel obou rodičů zajišťuje různorodost jedinců v každé generaci a jejich možnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám životního prostředí

ZÁKLADNÍ POJMY

Genotyp
• soubor alel všech genů, které má organismus k dispozici pro zajištění všech svých životních funkcí

Fenotyp
• soubor všech vlastností (znaků) organismu - vzniká spolupůsobením genotypu a faktorů vnějšího prostředí
• znaky mohou být:
- kvalitativní: jsou podmíněny jediným genem, tzv. genem velkého účinku; existují různé varianty; např. barva očí
- kvantitativní: jsou většinou podmíněny větším počtem genů, tzv. genů malého účinku; u jednotlivých jedinců se liší stupněm projevu (můžeme je měřit a vyjadřovat v jednotkách); např. výška

Dominance a recesivita
• vyjadřují vztah mezi alelami
• fenotypový projev dominantní alely převládá a potlačuje fenotypový projev recesivní alely
• při neúplné dominanci nepotlačí dominantní alela úplně projev recesivní alely a vzniklý heterozygot vykazuje znak, jehož fenotypová hodnota je mezi hodnotami znaku obou rodičů

Kodominance
• vyjadřuje vztah mezi alelami téhož genu, kdy žádná z alel není dominantní a ve fenotypu se projeví funkce obou alel nezávisle na sobě

Homozygot
• jedinec, který má stejné alely určitého genu
• dominantní homozygot - má obě alely určitého genu dominantní
• recesivní homozygot - má obě alely určitého genu recesivní

Heterozygot
• jedinec, který má různé alely určitého genu

Hybridizace (křížení)
• pohlavní rozmnožování dvou jedinců, při němž sledujeme výskyt forem určitého znaku u všech jejich potomků

Hybrid
• heterozygotní jedinec, který vznikl splynutím gamet obsahujících rozdílné alely určitého genu
• monohybrid - heterozygotní v jednom páru alel
• dihybrid - heterozygotní ve dvou párech alel
• polyhybrid - heterozygotní ve více alelických párech

1. MENDELOVY ZÁKONY

Gregor Johann Mendel (1822 - 1884)

• moravský kněz, přírodovědec a opat kláštera augustiniánů v Brně
• na základě mnohaletých pokusů s křížením hrachu dospěl k objevů, ze kterých vyvodil základní zákony dědičnosti
• Mendelovy zákony shrnují jednoduché kombinatorické zákonitosti, na jejichž základě dochází k přenosu alel z rodičů do následných generací potomstva
• objevil, že rodiče nepředávají svým potomkům znaky, ale jakési „faktory“, které tyto znaky určují - dnes víme, že se jedná o geny, respektive jejich konkrétní formy tzv. alely
• výsledky svých pokusů publikovat již v roce 1865 (jejich význam zůstal zprvu nepochopen, jeho práce byla vědci znovuobjevena až v roce 1900)