2. Dědičnost mnohobuněčného organismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PRVNÍ MENEDELŮV ZÁKON - o uniformitě první generace hybridů
• je-li jeden z rodičů dominantní homozygot (AA) a druhý recesivní homozygot (aa) jsou jejich potomci vždy heterozygotní (Aa) a fenotypově stejní (uniformní)
• při tzv. analytickém zpětném křížení lze dokázat, že heterozygot F1-generace (Aa) tvoří 2 typy alel (A, a) v poměru 1:1, a to jeho zkřížením s rodičem (recesivním homozygotem - aa) při zpětném křížení vzniknou 2 genotypové a fenotypové kombinace
pozn. označení generací - P (parentální generace), F (filiální generace)
DRUHÝ MENDELŮV ZÁKON - o segregaci alel a jejich kombinaci ve druhé generaci hybridů
• při křížení heterozygotních rodičů lze genotypy i fenotypy nově vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel, soubor potomků označujeme jako F2-generaci
• v F2-generaci se mohou se stejnou pravděpodobností spojit gamety nesoucí u obou rodičů buď dominantní nebo recesivní alelu vzniká genotypový štěpný poměr 1:2:1 (AA, 2Aa, 1aa) - 25% pravděpodobnost pro homozygotní AA, aa; 50% pravděpodobnost pro heterozygotní Aa
• při úplné dominanci mezi alelami mají homozygotně dominantní a heterozygotní potomci shodně dominantní fenotyp fenotypový štěpný poměr 3:1 - 75% pravděpodobnost pro jedince s dominantním fenotypem (AA, Aa, Aa); 25% pravděpodobnost pro jedince s recesivní fenotypem (aa)
• při neúplné dominanci a kodominanci, kdy mají heterozygotní potomci svůj vlastní charakteristický fenotypový projev fenotypový štěpný poměr odpovídá genotypovému 1:2:1
TŘETÍ MENDELŮV ZÁKON - o volné kombinovatelnosti alel různých alelových párů
• vzájemným křížením polyhybridů vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi mezi všemi alelami sledovaných genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěma nezávislými veličinami
• nejjednodušší polyhybridní křížení je dihybridní, při kterém sledujeme 2 znaky = přenos dvou párů alel (A, a; B, b) při dihybridním křížení vzniká v generaci 9 rozdílných kombinací v genotypovém štěpném poměru 1:2:1:2:4:2:1:2:1
• při úplné dominanci se vyskytují pouze 4 rozdílné fenotypové kombinace v obou znacích, fenotypový štěpný poměr je 9:3:3:1
• při vzniku gamet probíhá segregace párových chromozomů (z každého páru homologických chromozomů se do gamet dostává vždy jen jeden) a tím segregace všech alel
- do každé gamety se dostane pouze 1 alela určitého genu
- homozygot tak vytváří všechny gamety stejného typu, zatímco heterozygot dva typ gamet v poměru 1:1
homozygot (AA) - gamety A, A
heterozygot (Aa) - gamety A, a
2. DĚDIČNOST A POHLAVÍ
• vznik jedinců různého pohlaví je dán funkcí pohlavních chromozomů (heterochromozomy, gonozomy) = dva párové chromozomy, jejichž sestava se liší u jedinců opačného pohlaví
• jedno pohlaví má pár stejných pohlavních chromozomů XX, druhé pohlaví má dvojici rozdílných chromozomů XY
• chromozom X je párový, Y je nepárový a menší
• heterologní (rozdílná) část chromozomu X tvoří zvláštní vazbovou skupinu
• chromozom Y u člověka nese gen zaručující mužské pohlaví, jinak je tzv. geneticky prázdný (nese jen málo genů, např. gen pro velikost postavy nebo postavení zubů)