22. Obratlovci a jejich adaptace na souši
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
čich – Jacobsův orgán (termoreceptory), dých. s. oddělena
trávicí soustava:
ústní dutina – ozubené čelisti, s dlouhým vysunovatelným jazykem (málo vyvinut u želv)
zuby (u krokodýlů a u hadů rozlišené)
u hadů roztažitelné čelisti
slinné žlázy (u některých hadů a ještěrů přeměněny v jedovaté)
hltan
žaludek – u hadů roztažitelný
střevo
kloaka: společný vývod TS, VS, RS – ústí sem trávicí trubice
dýchací soustava: plíce – vytváření přehrádek, kožní dýchání chybí, nemají hlasové ústrojí
zvětšení plochy
cévní soustava: srdce má 2 předsíně a 1 komoru s neúplnou přepážkou (okysličená a odkysličená krev se mísí méně než u obojživelníků)
nejdokonaleji je přepážka vytvořena u krokodýlů
je vytvořen vrátnicový (jaterní) krevní oběh
proměnlivá tělesná teplota – studenokrevní
vylučovací soustava: ledviny (metanefridie) – se zpětným vstřebáváním vody
ústí do kloaky
močový měchýř (jen želvy a ještěři)
2 funkce: filtrace krve, zpětné vstřebávání vody
ROZMNOŽOVÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ, PLAZŮ
OBOJŽIVELNÍCI
pouze gonochoristé
v oblasti ledvin a pohlavních žláz jsou tuková tělíska (zásoba energie na dobu rozmnožování)
oplození vnější (žáby) nebo vnitřní (mloci - spermatofor)
amplexus (u žab) = pevné uchopení samice samcem při rozmnožování
vajíčka v rosolovitém obalu kladena do vody
beznohé larvy = pulci
metamorfóza ovlivněna hormonem štítné žlázy
neotenie: pohlavní dospívání ve stadium larvy, vyskytuje se u některých ocasatých obojživelníků (axolotl)
vývoj: nepřímý – ve vodě, vejce s rosolovitým obalem
larvy mají nejdříve vyvinuté přední končetiny
pulci (bezocasatí) mají nejdříve vyvinuté zadní končetiny
PLAZI
rozmnožovací soustava: vnitřní oplození
vajíčka s kožovitým nebo vápenitým obalem (chrání před vyschnutím – na vlhká místa pod zem), vzácně péče o potomstvo
vývoj: přímý
OBOJŽIVELNÍCI
podtřída: OCASATÍ
protáhlý tvar těla
ocas
drobné zoubky
řád: MLOCI
schopnost rozmnožovat se v larválním stadiu
čolek obecný
v rybnících a zarostlých říčních ramenech (v létě vylézá z vody, na podzim se ukládá k zimnímu spánku v zemi)
pohyb pomocí ocasu (ze strany zploštělého)
samec je pestřeji zbarven (zvláště na jaře), má vysoký hřeben
potrava: hmyz
pulcům narůstají přední a pak zadní končetiny
mlok skvrnitý
větší než čolek
černý se žlutými skvrnami
žije ve vlhkých lesích
potravu (hmyz, žížaly, slimáky) loví v noci
živorodost (v horních tocích potoků kladou samice až 70 vyvinutých, 3 cm velkých larev)
podtřída: BEZNOZÍ
řád: ČERVOŘI
chybí končetiny
lebka zkostnatělá
vejcorodí, živorodí
nerozlišené pohlaví
tropické oblasti
mají zakrnělé oči
podtřída: BEZOCASÍ
řád: ŽÁBY
nemají ocásek
mají střední ucho, bubínek
podchody pro žabky (Písek, Česká Třebová)
v období páření na silnicích
pulci: