22. Obratlovci a jejich adaptace na souši
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
končetiny: narůstají nejdříve zadní, pak přední
mají ocas (postupně se zkracuje)
skokan zelený:
skokan hnědý: na hřbetě je světle hnědý, za každým okem má velkou tmavou skvrnu, žije daleko od vody (kromě doby rozmnožování)
rosnička zelená:
v nižších polohách poblíž vod
na keřích, stromech
má přísavné polštářky na konci prstů
okolí rybníků, kvákavé zvuky (hlasité na několik km)
ropucha obecná:
má hnědou bradavičnatou kůži se žlázkami (vylučují sliz – při dotyku mohou vyvolat alergické vyrážky)
žije daleko od vody: v noci vylézá za potravou, ve dne se ukrývá na temných vlhkých místech (pod kameny)
vajíčka jsou spojena slizem v dlouhé šňůry
vodorovná zornička
obr. ropucha zelená
ropuška starostlivá: sameček se stará o vajíčka
PLAZI
PLAZI RECENTNÍ:
řád: HATERIE
noční tvor
sdílí svoji noru s ptákem třešťákem
obr. haterie novozélandská
řád: ŽELVY
kostěný krunýř kryje hřbetní i břišní stranu těla, může do něj zatáhnout končetiny, ocas i hlavu
zuby chybí (na čelistech: rohovité povlaky připomínající zobák)
želva bahenní:
v jižní Evropě (vzácně i v teplých oblastech Slovenska)
potrava: hmyz, měkkýši, malé ryby
25 cm dlouhý krunýř
klade 3-15 vajíček do důlku vyhrabaného na břehu (důlek zahrabe a upěchuje spodní částí krunýře)
vývoj nepřímý: 8-10 týdnů, mladé želvy velké 2,5 cm
matamata třásnitá
kareta obrovská – velmi chutné maso
řád: KROKODÝLOVÉ
nejpokročilejší skupina
velcí
v kůži desky, které na hřbetě splývají
zuby vklíněny v čelistech
ocas ze strany zploštělý
přepážka mezi srdečními komorami (téměř odděluje pravou a levou komoru)
krokodýl nilský – žil ve velké části Afriky, dnes na mnoha místech vyhuben
aligátor severoamerický – úzká tlama, menší než krokodýl
obr. gaviál indický – nejsou nebezpeční
řád: ŠUPINATÍ
pokožka šupinatá nebo štítkovitá (ze záhybů kůže)
podřád: JEŠTĚŘI
většinou dva páry končetin
dobře vyvinuté končetiny
autotomie – schopnost odhodit část těla při nebezpečí
bubínek na povrchu těla
oči s pohyblivými víčky
čeleď: ještěrkovití
ještěrka obecná:
štíhlé, 10 cm dlouhé tělo
potrava: hmyz
ochranné zbarvení (různé odstíny podle prostředí: šedohnědá až zelená, na břiše až nažloutlá)
rozmnožování: snáší 13-15 vajíček (v červnu do písku, pod mech, tlející listí): skořápka kožovitá (měkká)
obývá slunné stráně, zdi
zimní spánek
ještěrka zelená:
větší, až 30 cm
kromě břicha je celá zelená
žije v našich nejteplejších oblastech
slepýš křehký:
tělo štíhlé, jako prst tlusté, 40 cm dlouhé
má hnědošedé šupinky
beznohý, ale na kostře zakrnělé části končetin
mají oční víčka (liší se tím od hadů) – když zavře oči, vypadá jako slepý
vejcoživorodý (snáší vajíčka těsně před narozením mláďat)