27. Smyslové orgány

obratlovci:
• vlastní sluchový orgán tvoří
a) vnitřní ucho (se sluchovými buňkami Cortiho orgánu; uložené v chrupavčitém, později kostěném pouzdře v lebce)

b) střední ucho (bubínek a středoušní kůstky; poprvé se objevuje u obojživelníků; savci mají 3 kůstky, ostatní jen 1)

c) vnější ucho (zvukovod a boltec; dokonale vyvinuté až u savců)

TERMORECEPTORY
• umožňují vnímání teploty okolí

bezobratlí:
• umístění na tykadlech nebo ústním ústrojí (hlavně u hmyzu)

obratlovci:
• na celém povrchu těla (někdy se soustřeďují na určitých místech)
• Krauseho tělíska (chladová čidla) a Ruffiniho tělíska (tepelná čidla) zachycují tepelné vlnění v okolí organismu, stavbou se podobají hmatovým tělískům

CHEMORECEPTORY
• informují o chemických vlastnostech prostředí, reagují na molekuly látek (ve vzduchu nebo ve vodě)

ČICHOVÝ ORGÁN
• tvořen buňkami, které jsou opatřeny citlivými brvami - vnímají molekuly látek v plynném skupenství

bezobratlí:
• umístěn na tykadlech, pokožce i jinde po těle

obratlovci:
• umístěn v nosní dutině; u různých skupin živočichů jsou čichové buňky různě složité

plazi:
• mají Jacobsonův orgán (vychlípenina nosní sliznice na patře) - vnímají pachy z dutiny ústní, je tvořen slepými kapsami s čichovou sliznicí

savci:
• podle čichu můžeme rozdělit na makrosmatické (jemný čich, např. psovité šelmy) a mikrosmatické (špatný čich, např. člověk)

CHUŤOVÝ ORGÁN
• tvořen smyslovými buňkami vnímajícími molekuly látek rozpuštěné ve slinách nebo ve vodě
• buňky jsou soustředěny v okolí ústního otvoru

bezobratlí:• často souvisí s funkcí hmatovou nebo čichovou; u řady hmyzu umístěn např. na chodidlech

obratlovci:
• přímo v dutině ústní; je tvořen chuťovými pohárky se smyslovými buňkami

FOTORECEPTORY
• slouží k zachycování světelného (elektromagnetického) vlnění

VNÍMÁNÍ INTENZITY SVĚTLA
• umožňují zrakové buňky bez pigmentu rozptýlené na různých částech těla, vnímají pouze světlo a stín

bičíkovci:
• světločivná skvrna - stigma

kroužkovci:
• světločivné buňky / faosomy po celém těle

SMĚROVÉ VIDĚNÍ
• oči jsou z jedné strany zastíněny pigmentem, živočich jimi rozeznává směr dopadajících paprsků

měkkýši:
• ploché oči (medúzy) nebo miskovité oči (ploštěnky)

OBRAZOVÉ VIDĚNÍ
• umožňují oči se světlolomným zařízením (rohovka, čočka, sklivec)
• oko rozeznává obrysy a struktury pozorovaného objektu

členovci:
• složené oko - je tvořeno mnoha facetovými oky (ommatidii), každé zobrazuje pouze určitou část pozorovaného objektu dohromady tvoří mozaikový přímý obraz

hlavonožci, obratlovci:
• komorové oko - na sítnici se vytváří jednotný převrácený obraz
• možnost zaostření oko mají pouze obratlovci; u nižších obratlovců se zaostřování provádí posunem čočky k sítnici (ryby, obojživelníci, hadi); vyšší obratlovci zaostřují akomodací = změnou tvaru čočky (ostatní plazi, ptáci, savci)
• obojživelníci, ptáci a plazi mají třetí oční víčko, tzv. mžurku - je průhledné, leží nejblíže rohovce a zatahuje se z vnitřního k vnějšímu kotuku
• barevné vidění bylo prokázáno od kostnatých ryb