30. Ekosystém

G) TAJGA
• jehličnatý severský les
• pouze na severní polokouli
• vegetační období trvá 1 - 4 měsíce
• velké rozdíly mezi létem a zimou (až 50°C)
• ø roční teplota: -5 až 5°C
• málo srážek
• vegetaci dominují jehličnaté lesy
• z živočichů např. medvědi, losi, ..

H) TUNDRA
• převážně na severní polokouli
• dlouhé zimní období (9 - 11 měsíců)

• permafrost - dlouhodobě zmrzlá půda, zamrzá jen na povrchu

• ø roční teplota: nižší než 0°C
• množství srážek je díky malému výparu dostatečné

• vegetaci tvoří nízké a plazivé keříky, travinobylinné porosty, mechy, lišejníky
• z živočichů např. medvěd lesní, sob polární, kamzíci

I) POLÁRNÍ PUSTINY
• oblast trvale pokryta ledem a sněhem
• na ostrovech Severního ledového oceánu a na Antarktidě
• polární den × polární noc
• nevyskytují se zde žádné rostliny
• z živočichů např. tučňáci (jižní polokouli), ploutvonožci

POTRAVNÍ / TROFICKÉ ŘETĚZCE
• jeden organismus je zdrojem energie pro druhý a vytváří se tak potravní řetězce spojující v jednom směru jednotlivé potravní (trofické) úrovně (na jednotlivých trofických úrovních se vždy větší část energie ztrácí nevyužita a jen menší část energie slouží pro výstavbu těla)
• jednotlivé trofické úrovně potravního řetězce lze graficky znázornit pomocí potravních pyramid - vznikají propojením jednotlivých potravních řetězců včetně toku energie a koloběhu látek v rámci ekosystému

ZÁKLADNÍ TYPY POTRAVNÍCH ŘETĚZCŮ

a) pastevně kořistnický řetězec
• tvoří ho producenti (zelené autotrofní rostliny) → konzumenti I. řádu (býložravci) → konzumenti II. řádu (masožravci, predátoři, býložravci) → konzumenti III. řádu (masožravci, predátoři masožravců)
• např. řasy - býložravé ryby - dravé ryby - člověk

b) detritový / dekompoziční řetězec
• zajišťuje rozklad organické hmoty na anorganické látky
• vede od těl uhnitých organismů → saprofágové (narušují mrtvou organickou hmotu) → saprofytické organismy (např. bakterie, houby)

c) parazitický řetězec
• vede od hostitele k parazitovi (a následně k parazitům dalšího řádu)

TYPY ORGANISMŮ fytofág živí se rostlinami zoofág konzumuje živé živočichy saprofág živí se rozkládajícími se těly uhynulých organismů (např. hrobařík) koprofág živí se pouze výkaly jiných živočichů (např. chrobák) nekrofág konzumuje mrtvá těla jiných živočichů (např. hyena) dekompozitoři přeměňují organické látky zpět na anorganické

TOK ENERGIE V EKOSYSTÉMU
• je jednosměrný a nevratný
• energie vstupuje do ekosystému ve formě slunečního záření a je vázána producenty v asimilátech (fotosyntéza)
• organická hmota je v potravních řetězcích postupně odbourávána při látkové přeměně
• → při těchto pochodech se většina energie uvolňuje v podobě tepla, menší část je využívána organismy k zajištění životních pochodů (růst, pohyb, rozmnožování, apod.)
• z celkového množství energie, která vstupuje do ekosystému, je využito rostlinami cca 1%, býložravci 10-20%
• při toku energie trofickými úrovněmi dochází neustále k jejímu úbytku - energie se ztrácí především ve formě tepla (při dýchání a termoregulaci) → proto je poměrně malé množství energie z původně přijatého zabudováno do biomasy, která je k dispozici pro dalšího konzumenta